Na mapě pražského Nového Města lze najít kříž složený z pěti významných kostelů. Jejich rozmístění souvisí s představou o symbolickém plánu města, který bývá spojován s Karlem IV. Právě takové méně nápadné souvislosti, ale také Faustův dům a zaniklá Jedová chýše, nabídne komentovaná vycházka do výše položené části Nového Města.
Kříž ukrytý v městské krajině
Nové Město založil Karel IV. roku 1348. Při pohledu do mapy vytváří pět kostelů spojovaných s jeho koncepcí tvar kříže: svatá Kateřina, kostel Zvěstování Panny Marie na Trávníčku, Emauzy, kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově a svatý Apolinář.
Samotné rozmístění chrámů je možné v městské krajině sledovat, jejich úmyslné uspořádání do symbolického obrazce je však historický výklad, který někteří badatelé připisují Karlu IV. Vycházka tak nabízí příležitost vnímat město nejen jako soubor ulic a památek, ale také jako prostor, v němž se mohou prolínat praktické i duchovní záměry. Horní Nové Město přitom připomíná, že středověké město nebylo všude stejně hustě zastavěné.
Faustův dům mezi dějinami a legendou
Sraz je plánován před Faustovým domem na Karlově náměstí. Dům, který dal vzniknout pověstem o doktoru Faustovi, má ovšem i skutečnou historii. V historických materiálech se objevuje už ve 12. století. Od roku 1590 ho vlastnil alchymista Edward Kelley a pozdější majitel Mladota ze Solopysk v něm prováděl chemické pokusy. Dnešní podobu získal dům přibližně kolem roku 1769.
Skutečné vazby na alchymii a pokusy pomáhají pochopit, proč se právě s tímto místem spojila nadpřirozená vyprávění. Neznamená to ale, že příběh o Faustovi je historickou událostí. Při procházce se tak nabízí zajímavé rozlišení: na jedné straně doložitelní majitelé a proměny domu, na druhé legendární vrstva, která se kolem něj postupně vytvořila.
Co zůstalo po Jedové chýši
Další zastavení vede do Apolinářské ulice, kde stávala Jedová chýše. Podle Encyklopedie Prahy 2 byla patrně postavena už ve 13. století a zbořena roku 1933. Na jejím místě dnes stojí funkcionalistický dům architekta Josefa Kalouse. Ze staré hospody tedy nezbyla budova, ale její jméno a příběhy, které se k ní vážou.
Jedová chýše bývá spojována s pražským podsvětím a tradují se také vyprávění o návštěvách Václava IV. či o setkávání pražské galerky v prvních letech Československa. Tyto historky je vhodné chápat jako pověsti a tradované příběhy, nikoli jako bezvýhradně doložené události. Právě kontrast mezi známým názvem a tím, co lze o místě skutečně zjistit, dává této zastávce zvláštní půvab.
Praktické informace k vycházce
Vycházka je vypsána na úterý 16. března 2027 od 17 hodin. Sraz má být před vchodem do Faustova domu na Karlově náměstí; nejde tedy jen o prohlídku jeho interiéru, ale o komentovanou procházku po více místech Nového Města. Původní záznam uvádí vstupné 220 korun, cenu i dostupnost vstupenek je však vhodné předem ověřit u pořadatele. Délka trasy ani její bezbariérovost nejsou uvedeny.