Kostel svatého Vavřince patří k místům, kde se dějiny Prčice dají číst přímo z kamene. Jeho počátky sahají přibližně do let 1170 až 1180, tedy do doby, kdy se v prostoru dnešního města utvářelo sídlo Vítkovců. Z původní románské stavby se v průběhu staletí stal chrám s gotickým presbytářem, renesančními stopami a barokním interiérem.
Od románského kostela k barokní obnově
Nejstarší část kostela vznikla nejpozději ve 12. století. Ve druhé polovině 14. století byl původní závěr nahrazen gotickým presbytářem a v dalších staletích následovaly další úpravy. Sakristie přibyla v 17. století. Na jižní straně věže se navíc dochovala část renesančních sgrafit, která připomíná proměny stavby v době, kdy se v českých zemích prosazovaly nové architektonické vlivy.
Významným mezníkem se stal rok 1701, kdy Prčici zasáhl rozsáhlý požár. Shořely krovy nad lodí i věží a zřítily se také zvony. Za patronátu Jana Víta Malovce z Malovic byl kostel roku 1730 opraven. Věž byla zvýšena a dostala barokní zastřešení. Další obnovy přišly v letech 1817 a 1887, takže dnešní podoba je výsledkem dlouhého vývoje, nikoli jediné přestavby.
Kamenný rodokmen šlechtických rodů
V interiéru se nacházejí náhrobky a další pohřební připomínky rodů, které byly s Prčicí a okolním krajem úzce spojeny. Zastoupeni jsou Malovcové z Malovic, Velemyšlští, Mitrovští z Nemyšle a Vrchotičtí z Loutkova. Zmíněny jsou také rodiny z Eisensteinu a další osobnosti spojené s místní historií.
Právě náhrobky dávají návštěvě kostela zvláštní atmosféru. Nejde jen o výzdobu, ale o konkrétní připomínku lidí, kteří ovlivňovali podobu zdejšího panství i města. S kostelem bývá spojován také Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Jeho pohřbení v Prčici však není spolehlivě doloženo. Pravděpodobnější výklad připisuje zdejší náhrobek Krčínově dceři, která žila na tvrzi v nedalekých Mitrovicích. Samotný Krčín je s největší pravděpodobností pohřben v Obděnicích.
Varhany, které dodnes lákají posluchače
Jedním z nejcennějších prvků kostela jsou barokní varhany z roku 1731. Jejich autorem byl Bedřich Semrád ze Sedlce a odborníci je řadí mezi jeho nejstarší dochované nástroje. Dvoumanuálové varhany s dispozicí II/13 představují pozoruhodný doklad regionální varhanářské tradice.
Nástroj je uváděn jako funkční a kostel se díky němu objevuje také v programu Českého varhanního festivalu. Pokud je interiér při koncertu zpřístupněn, může být právě poslech varhan nejpůsobivějším způsobem, jak si historickou stavbu vychutnat. Zvuk nástroje přitom není samoúčelným doplňkem – pomáhá vnímat prostor kostela tak, jak byl po staletí určen.
Co připomíná věž a starý zvon
Podle místních materiálů se ve věži nachází puklý gotický zvon, který se již nepoužívá. Je datován do první poloviny 14. století a bývá označován za jeden z nejstarších zvonů v Čechách. Toto zařazení je však vhodné brát s rezervou, protože se je nepodařilo samostatně potvrdit v dostupné online evidenci památkové péče. Jisté je, že požár roku 1701 původní zvonové vybavení kostela těžce poškodil a že věž prošla následnou barokní obnovou.
Interiér doplňuje barokní oltář, kazatelna, boční oltáře svatého Isidora a svatého Jana Nepomuckého, cínová křtitelnice z roku 1664 a soška Assumpty z poloviny 17. století. Původní hřbitov kolem kostela zanikl v roce 1875. Nový vznikl za Prčicí u cesty do Přestavlk, mimo jiné díky významnému přispění Václava rytíře z Eisensteinu.
Návštěva v historickém centru Prčice
Kostel stojí na Vítkově náměstí, v samém historickém centru dnešního města Sedlec-Prčice. Je součástí městské památkové zóny a jeho návštěvu lze snadno spojit s procházkou po náměstí a dalšími místy v Prčici. Interiér nemusí být otevřen pravidelně, proto je vhodné ověřit aktuální možnost návštěvy u farnosti nebo města. Příležitostí bývá také bohoslužba či koncert. Kostel svatého Vavřince tak není jen starou dominantou náměstí, ale živou památkou, v níž se potkávají dějiny šlechtických rodů, řemeslo, hudba i paměť celého města.