Panorama města z okraje skal
Prosecké skály patří k místům, kde se Praha ukazuje z méně obvyklé perspektivy. Z kamenné vyhlídkové plošiny lze podle počasí a roční doby pozorovat Libeň, Palmovku, Holešovice a Karlín. Pohled doplňují další části pražského panoramatu, které se mezi skalními hranami a městskou zástavbou postupně odkrývají.
Vyhlídka vznikla jako součást revitalizace lokality a veřejnosti se otevřela na jaře 2016. Na plošinu se přichází po lávce z ocelového roštu. Samotná kamenná terasa je zpevněná drátěnou konstrukcí a navazuje na pěší trasu vedenou po hraně skal. Nejde tedy o izolovaný bod uprostřed zástavby, ale o zastavení v širší rekreační oblasti Prahy 9.
Od pískovny k přírodní památce
Dnešní podoba Proseckých skal je výsledkem přírodních procesů i lidské činnosti. Území je pozůstatkem historické těžby pískovce a písku, po níž zůstaly pískovcové stěny, dutiny a jeskynní prostory. Právě kontrast mezi skalnatým terénem a okolní městskou zástavbou dává místu jeho zvláštní charakter.
V podzemí se nacházejí prostory spojené mimo jiné s bývalou Hamplovou, později Klikovou pískovnou, známou také jako Močálka. Podzemní prostory však nelze automaticky považovat za volně přístupné. Výlet je proto vhodné plánovat především jako návštěvu vyhlídky, skal a naučné stezky, nikoli jako samostatnou prohlídku podzemí.
Přírodní památka chrání nejen skalní útvary a stopy těžby, ale také zbytky teplomilné květeny. Podzemní prostory jsou navíc významné pro ohrožené druhy netopýrů. Při pohybu v okolí je proto důležité držet se cest, nevstupovat na nestabilní okraje a respektovat vegetaci i případná omezení.
Procházka po naučných stezkách
Prosecká vyhlídka se dobře hodí jako cíl kratší městské procházky i jako zastávka na delší trase. Územím vedou turistické trasy a naučné stezky městské části Praha 9. Jedna z nich propojuje Vysočany, Prosek, Střížkov a další lokality v severovýchodní části metropole. Návštěvník tak může spojit výhled s poznáváním proměny zdejší krajiny.
Naučné trasy připomínají, že Prosek a jeho okolí nebyly vždy součástí hustě zastavěné Prahy. Dříve zde převažovala zemědělská krajina, do níž zasahovala těžba pískovce a písku. Dnes se mezi domy, komunikacemi a dopravními uzly zachovaly skalní stěny a zelené plochy, které tento starší vývoj stále připomínají. Revitalizace přinesla úpravu vstupního prostoru, vyhlídkovou trasu i parkové a sadové úpravy.
Jak se k Proseckým skalám vydat
K vyhlídce vede modrá turistická značka z Kobylis směrem do Malešic. Přístup je možný také po naučné stezce z Vysočan přes Prosek a Střížkov. Jako orientační nástupní místa mohou posloužit stanice metra Prosek nebo autobusová zastávka U Kundratky. Cesta vede také ulicí Na Vyhlídce.
Konkrétní stav značení, povrchů a přístupových cest se může měnit, proto je rozumné ověřit si trasu před výpravou v aktuálních mapových podkladech. Lokalita je veřejně přístupná a nejde o placený návštěvnický areál. O to více záleží na ohleduplnosti – zejména v blízkosti skalních hran, chráněné vegetace a míst, která mohou být z bezpečnostních důvodů uzavřena.
Prosecké skály tak nabízejí víc než běžnou městskou vyhlídku. Během jediné procházky se zde potkává výhled na současnou Prahu s příběhem dávné těžby a s přírodním prostředím, které přežilo uprostřed rychle se měnícího města.