Jen málokdo by čekal vinohrad v Praze 9, nedaleko sídlišť, dopravních tras a bobové dráhy. Přesto právě na historickém pomezí Proseku a Libně, v oblasti známé jako Nebeské hory, najdeme obnovenou vinici Kelerka. Současný vinohrad vznikl v roce 2018 ze soukromé iniciativy a připomíná, že Praha bývala také vinařským městem.
Kelerka leží v lokalitě Prosecká 83/96, naproti penzionu Dobroucký. Na mapě může působit jako nenápadný zelený kout v hustě zastavěné metropoli, její příběh je však mnohem starší než okolní městská zástavba. Vinice je součástí krajiny, která se v posledních letech pomalu vrací ke své někdejší podobě.
Od Karla IV. k pražským svahům
Počátky zdejšího vinohradnictví souvisejí se 14. stoletím a politikou Karla IV. Panovník podporoval zakládání vinic v okruhu tří mil od Prahy. Zakladatelé byli podle historických přehledů na dvanáct let osvobozeni od daní, do země se měla dostat ušlechtilá réva z Rakouska a Burgundska a nad vinohrady dohlížel úřad perkmistra hor viničních.
Vinice tehdy netvořily několik izolovaných ostrůvků, ale rozsáhlejší pás kolem města. Táhly se po pravém břehu Vltavy od Modřan přes Podolí a svahy nad Botičem, dále přes Žižkov a Libeň až k Troji. Další vinohrady se nacházely také na levém břehu směrem k Šárce. Kelerka tak patřila do širší pražské vinařské krajiny, nikoli k osamělému pokusu pěstovat révu v neobvyklém prostředí.
Pramen, usedlost a zaniklý vinohrad
Jméno Kelerka souviselo s pramenem Kellerka, který vyvěral ve vinici pod usedlostí stejného názvu. Pramen připomíná, že zdejší vinohrad nebyl jen zemědělským pozemkem, ale součástí konkrétního místa s vlastní vodou, usedlostí a názvem, jenž přežil i zánik původní krajiny.
Rozvoj vinic postupně narušily války, mimo jiné husitské nájezdy a třicetiletá válka. Později začaly vinohrady ustupovat sadům, rozšiřujícímu se městu a nové zástavbě. Usedlost Kelerka podle turistických materiálů zanikla při požáru v roce 1868 a historická vinice zmizela v první polovině 20. století.
Určitou stopu po původním vodním prvku lze v místě hledat dodnes, je však třeba rozlišovat mezi pramenem Kelerka a studánkou, která se nacházela přibližně deset metrů nad ním. Ta byla zničena při stavbě plynovodu a pramen byl sveden do betonové kostky. Vodu z pražských pramenů město nepovažuje automaticky za zdravotně nezávadnou, takže Kelerka není místem, odkud by si návštěvníci měli bez ověření odnášet pitnou vodu.
Nová výsadba v městské krajině
Obnovená Kelerka má podle údajů Prague City Tourism necelé tři hektary a roste na ní pět odrůd vinné révy. Přesný seznam odrůd však není ve veřejně dostupných oficiálních podkladech uveden. Dnešní vinohrad proto nelze popisovat jako bezprostředně nepřerušené pokračování původní výsadby. Přesnější je říci, že navazuje na historickou vinařskou tradici daného místa a oblasti.
Význam Kelerky spočívá i v jejím sousedství s vinicí Máchalka. Ta byla obnovena díky Vinařskému družstvu svatý Václav, založenému v roce 1996, a podpoře městské části Praha 9. Máchalka má přibližně 1,8 hektaru a pěstuje devět odrůd. Společně tak obě vinice ukazují dvě podoby návratu vinohradnictví do Prahy a připomínají, že svahy nad Rokytkou měly k révě historicky blízko.
Co čekat při návštěvě
Kelerka je soukromý areál a není u ní běžně zveřejněna stálá otevírací doba, pravidelné degustace ani prodej vína. Přímý vstup proto není možné automaticky očekávat. Pro orientaci lze využít adresu Prosecká 83/96; aktuální dopravní spojení je vhodné ověřit v systému PID, protože linky i zastávky se mohou měnit.
Dobrou příležitostí poznat vinici zblízka byla letošní akce Pražské vinice, která se uskutečnila 30. a 31. května 2026. Kelerka se zařadila mezi méně známé pražské lokality, jež se v rámci projektu otevřely veřejnosti. Program nabídl komentované prohlídky a prezentace produkce celkem na 19 vinicích. Nešlo však o zavedenou pravidelnou otevírací dobu, ale o jednorázovou událost.
Kdo chce spojit návštěvu s vinařským zázemím, může zamířit také k Máchalce, která má vlastní návštěvní režim. Informace o prodeji nebo otevírací době Máchalky se ovšem nevztahují automaticky na Kelerku. I bez degustace má ale zdejší místo co nabídnout: v několika řádcích révy se potkává středověká historie, zaniklá usedlost, zapomenutý pramen i současná snaha vrátit vinohrad do živé pražské krajiny.