Protivínská platanová alej získala v anketě Alej roku 2024 celkem 1 024 hlasů a stala se vítězem mezi 59 nominovanými stromořadími. Nejde přitom jen o ocenění hezké cesty k pivovaru. Alej je výraznou součástí města, připomíná jeho pivovarskou tradici a zároveň představuje cenný soubor vzrostlých stromů, které se v městském prostředí dochovaly po generace.
Stromořadí vede mezi ulicemi Mírová a Pivovar, podél příjezdové cesty k bráně protivínského pivovaru. Pro návštěvníka je to snadno dostupné místo na krátkou procházku, při níž se dá spojit příroda, historie i poznávání města.
Tři řady platanů u pivovarské brány
Alej tvoří platany javorolisté, uváděné také pod názvem Platanus × acerifolia. Jejich uspořádání je neobvyklé: nejde o běžnou jednoduchou alej, ale o tři souběžné řady. Stromy mají mohutné kmeny, nápadně odlupčivou borku a koruny, které se v prostoru mezi komunikací a pivovarem formují užším a protáhlejším způsobem. Platan se obvykle uplatňuje spíše jako solitér, v Protivíně však vytváří výraznou liniovou výsadbu.
Podle databáze Agentury ochrany přírody a krajiny je lokalita vedena jako památné stromořadí. Ochrana byla poprvé vyhlášena 6. března 1995. Tehdy bylo evidováno 59 stromů, zatímco aktuální databázový údaj uvádí 53 jedinců. Část stromů tedy v průběhu let z aleje zmizela; městský materiál uvádí, že šest jich bylo pokáceno kvůli špatnému stavu.
Historie, u které není snadné určit přesný rok
Platanová alej patří k historickým výsadbám z 19. století. Uváděné údaje o jejím založení se však rozcházejí – objevují se roky 1835, 1872 i 1885. Bez dalšího archivního ověření proto není vhodné označit jeden z nich za definitivní. Jisté je, že stromořadí má dlouhou historii a jeho dnešní podoba je výsledkem původní výsadby i pozdějšího dosazování některých jedinců.
Věk stromů se odráží v jejich vzhledu i zdravotním stavu. U části platanů se nacházejí dutiny v kmenech nebo v silných kosterních větvích. Na některých starších řezných místech byl zaznamenán také výskyt dřevokazné houby. Právě proto je důležitá pravidelná odborná péče, která musí spojovat bezpečnost lidí s ochranou cenných starých stromů.
Historické měření z ledna 2012 uvádělo výšku stromů kolem 25 metrů, koruny vysoké přibližně 20 metrů a široké asi 12 metrů. Nejde o aktuální zaměření, ale i tyto údaje dobře ilustrují, jak působivý prostor alej vytváří.
Platan, městské prostředí a pivo Platan
Protivínská alej má i symbolický rozměr. Lemuje cestu k pivovaru, jehož první písemné zmínky sahají do roku 1540. Historická varna se podle pivovaru používá dodnes a právě spojení stromů s pivovarským areálem inspirovalo název místního piva Platan.
Na péči o stromořadí se dlouhodobě podílí město Protivín společně s pivovarem. Dendrolog Petr Kunce při slavnosti věnované vítězství v anketě upozornil, že platan javorolistý dobře snáší městské podmínky, exhalace a do určité míry také solení. V tomto smyslu jej označil za klimatický strom vhodný pro prostředí, kde jiné dřeviny mohou trpět více.
Od nevýrazného výsledku k jasnému vítězství
Úspěch z roku 2024 je o to zajímavější, že alej v předchozím ročníku příliš nezaujala. V roce 2023 získala podle dostupných údajů pouze 12 hlasů a skončila na 55. místě. O rok později se situace změnila zásadně. Protivínská nominace, kterou podaly Pivovary Lobkowicz, získala 1 024 hlasů. Druhá Alej habrů na Hlavní třídě v Havířově obdržela 701 hlasů.
Vítězství připomněla v Protivíně 1. června 2025 slavnost s komentovanou prohlídkou aleje, návštěvou pivovaru, výstavou o alejích a programem pro děti. Událost už proběhla, její význam však zůstává: upozornila na stromořadí, kolem kterého místní lidé chodí možná každý den, ale které si zaslouží pozornost i návštěvníků z jiných částí republiky.
Tip na krátkou procházku Protivínem
Platanovou alej lze navštívit jako samostatný krátký cíl nebo ji zařadit do procházky po Protivíně. Na místě stojí za pozornost především třířadé uspořádání, mohutné kmeny a rozmanitý vzhled starých korun. Výlet je možné spojit s poznáváním protivínské pivovarské historie; případnou prohlídku areálu a její aktuální podmínky je však třeba předem ověřit u provozovatele.
Protože jde o památné stromy u komunikace a v blízkosti pivovarského areálu, je vhodné pohybovat se ohleduplně. Není dobré vstupovat do neveřejných prostor, parkovat u kořenových náběhů ani se dotýkat poškozených částí stromů. I krátká návštěva tak může být příjemným připomenutím, že zajímavá přírodní místa často najdeme přímo v ulicích českých měst.