Na první pohled zaujmou především skály. Ptačí kupy v západní části Hejnického hřebene tvoří skupina žulových skalních útvarů, které vystupují z horského lesa a nabízejí nečekaně otevřené pohledy do krajiny. Z vrcholových míst je vidět k Hejnicím, přes okolní hřebeny Jizerských hor až k Ještědu.
Je to ale také místo s výraznou pamětí. Ve skalním výklenku na severovýchodním svahu se nachází takzvaný Mützelův obrázek. Náboženský motiv Panny Marie s Jezulátkem připomíná hajného Ferdinanda Mützela, kterého podle regionálního historického podání v srpnu 1866 těžce postřelili pytláci. Příběh dodává jinak klidnému horskému zákoutí poněkud tajemnou atmosféru.
Skály vytvořené mrazem
Ptačí kupy jsou přírodní rezervací od 21. června 1960. Oficiální evidence dnes uvádí rozlohu přibližně 11,76 hektaru. Chráněny zde nejsou pouze jednotlivé skály, ale také porosty, květena a celkový krajinný ráz.
Skalní kupy vznikly mrazovým zvětráváním žulového podloží. Voda pronikala do puklin, v zimě zamrzala a postupně horninu rozrušovala. Výsledkem jsou balvanité terasy, skalní stěny a vrcholové útvary, které patří v Jizerských horách k pozoruhodným geomorfologickým jevům.
Nejvyšší skalní vrchol dosahuje přibližně 1013 metrů nad mořem. Vrcholová skála je rozdělená rozsedlinou a její okolí působí divoce i přesto, že leží v dosahu značených turistických cest. Druhý vrchol, označovaný jako Malé kupy, není běžným návštěvníkům volně dostupný.
Horský les, který stojí za pozornost
Rezervace chrání zachované horské smíšené porosty s bukem, smrkem a jeřábem ptačím. Právě zde se podle krajských podkladů nachází nejvýše položený souvislý porost acidofilních bučin v Jizerských horách, místy kolem 960 metrů nad mořem.
Ve skalních štěrbinách a na teráskách se daří nenáročným travinám, borůvce a brusince. V podrostu lze najít také podbělici alpskou, papratku horskou nebo sedmikvítek evropský. Lesní zákoutí jsou důležitá i pro živočichy. K místním obyvatelům patří například sýc rousný, krkavec velký a datel černý. Sýc rousný zde podle podkladů hnízdí v přirozených dutinách nebo budkách.
Ptačí kupy tak připomínají, jak cenné mohou být i menší části horské krajiny. V Jizerských horách se v minulosti výrazně podepsaly imise, polomy a další zásahy, a zachované bučiny mají proto mimořádnou hodnotu.
Mützelův obrázek a příběh hajného
Ke svému jménu se obrázek váže prostřednictvím události z léta roku 1866. Podle regionálního historického materiálu tehdy během srpnové neděle došlo v horách k přestřelce mezi pytláky a lesnickým personálem. Hajný Ferdinand Mützel byl postřelen a později se vrátil do Hejnic, kde nadále působil jako hajný.
Obrázek Panny Marie s Jezulátkem se nachází za severní kupou, ve skalním výklenku na severovýchodním svahu. V terénu však nemusí být snadno dostupný a jeho stav i okolí se mohou v průběhu času měnit. Není proto dobré počítat s tím, že k němu vede pohodlná cesta až přímo pod skálu. Zajímavější než hledání za každou cenu může být vnímat jej jako drobnou stopu lidského příběhu ukrytou v rozsáhlé horské krajině.
Výlet přes Holubník nebo Štolpich
Ptačí kupy leží v blízkosti dalších známých míst Hejnického hřebene. Výlet lze spojit s Holubníkem, Hřebínkem, Krásnou Maří nebo vodopádem Velkého Štolpichu. Jedna z tras vede po červené značce z Nové Louky přes Holubník, další, delší varianta může začínat ve Ferdinandově a pokračovat přes Velký Štolpich a Krásnou Maří.
Hřebenové úseky mohou být příjemnou turistickou cestou, přístup k vrcholovým skalám už ale vyžaduje větší opatrnost. Mezi balvany se objevují hůře schůdná místa a směrem k rozcestí Pod Ptačími kupami se sestup místy prudčeji sklání. Po dešti, v zimě nebo při námraze jsou skály kluzké, proto se hodí pevná obuv a dostatek času.
Ptačí kupy leží v CHKO Jizerské hory a zároveň v přírodně cenném širším území, jehož součástí jsou například Jizerskohorské bučiny. Návštěva by proto měla zůstat ohleduplná: bez rozdělávání ohňů a táboření mimo vyhrazená místa, bez poškozování skal a rostlin a s respektem ke značení i klidu zdejšího lesa.