Na první pohled vypadají jako nádoby s neobvyklým, puchýřkatým povrchem. Ve skutečnosti se loštické poháry staly ve vrcholném středověku a raném novověku zbožím, které se z Loštic rozšířilo do značné části střední Evropy. Právě tento pozoruhodný příběh přiblíží Den s hrnčíři, který se uskuteční 25. září 2026 v Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích.
Řemeslo, které si lze vyzkoušet
Program nabídne pohled na keramiku nejen za sklem vitrín. Hrnčířka Miluše Hrachovinová z Litovle předvede práci na hrnčířském kruhu a návštěvníci uvidí, jak se z obyčejného kusu hlíny postupně rodí nádoba. Děti se zapojí ve výtvarných dílnách, kde si budou moci práci s keramickým materiálem samy vyzkoušet.
Akce je určena školním skupinám, rodinám s dětmi i široké veřejnosti. Podle aktuálního programu má probíhat od 8:00 do 16:30. Přesný režim a případné podmínky účasti je vhodné před návštěvou ověřit u památníku, protože jde o budoucí termín a program se může změnit.
Od pravěké hlíny k loštickým pohárům
Stálá expozice Hrnčířství na Lošticku v proměnách času sleduje keramickou výrobu v regionu od pravěku až do počátku 20. století. Nejde tedy jen o připomínku jednoho slavného typu nádoby. Výstava ukazuje, že práce s hlínou má na Lošticku hlubší kořeny a že místní hrnčířství ovlivňovaly dostupné suroviny, technologické postupy i poptávka vzdálených odběratelů.
Už v pravěku se při přípravě keramického těsta prokazatelně využívala tuha z dolů u nedalekého Svinova. Pozdější archeologické výzkumy pak odhalily konkrétní doklady středověkých dílen. Část hrnčířské usedlosti byla odkryta v roce 1977 při stavbě nákupního střediska, další nálezy přinesly výzkumy v letech 1980, 1982 a 2004. Objevily se také skládky zmetků a pozůstatky pece, díky nimž lze lépe rekonstruovat každodenní provoz hrnčířských dílen.
Tajemství povrchu s puchýřky
Produkce typických loštických pohárů se obvykle klade přibližně od počátku 15. do poloviny 16. století. Nádoby se vyráběly v Lošticích a nejbližším okolí, jejich používání však zdaleka nezůstalo na severní Moravě. Archeologové je nacházejí ve městech i na šlechtických sídlech napříč střední Evropou, mimo jiné také v Bělehradě. Jeden z pohárů bývá podle odborné interpretace spojován dokonce s detailem na Boschově obraze Zahrada pozemských rozkoší.
Jak puchýřkatý povrch vznikal? Starší popularizační vysvětlení spojovalo jeho podobu především s oxidy železa a vysokou teplotou v peci. Novější chemické analýzy tento výklad zpochybnily a jako důležitou příměs uvádějí méně kvalitní grafit. Výsledkem byla keramika označovaná jako polokamenina. Právě technologická zvláštnost pomáhá vysvětlit, proč se loštické výrobky od běžné dobové keramiky tolik odlišovaly.
Hrnčířská tradice se přitom neomezovala pouze na samotné Loštice. V nedalekých Žádlovicích byla zachycena část hrnčířské usedlosti datované do druhé poloviny 13. až počátku 14. století. Expozice tak návštěvníkům ukazuje řemeslo jako širší regionální fenomén, nikoli jako izolovaný místní kuriózní výrobek.
Památník dvou výrazných tradic
Památník Adolfa Kašpara nabízí při jedné návštěvě dvě odlišná témata. V domě, který si v Lošticích nechal vystavět ilustrátor Adolf Kašpar a kde s rodinou trávil léta v letech 1911 až 1932, si lze prohlédnout jeho ateliér i expozici věnovanou umělcově tvorbě. Vedle toho zdejší keramická výstava připomíná řemeslo, s nímž město spojuje svou historickou identitu.
Součástí Dne s hrnčíři má být také komentovaná prohlídka keramické expozice v rámci Archeologického léta. Začíná v 15:30 a potrvá přibližně hodinu; podle aktuálních informací je však tento termín již obsazen. Zájemci proto mohou program navštívit především kvůli ukázce na kruhu, tvoření a běžné návštěvě památníku. Ten najdete v Palackého ulici 343 v Lošticích, na severním okraji Hané u řeky Třebůvky.