Na první pohled působí jako reprezentativní městská budova, při bližším pohledu však prozradí promyšlený detail každé části. Rakovnická sokolovna je mimořádně zachovaným dílem architekta Otakara Novotného a významnou ukázkou klasicizující geometrické moderny. Přestože vznikla jako tělocvična, její ambice byly od počátku širší: měla být také důstojným centrem společenského a kulturního života města.
Světlé cihly daly stavbě její přezdívku
Nejvýraznějším znakem sokolovny jsou fasády obložené světlými struskocementovými, respektive šamotových charakteru cihlami. Jejich pravidelné uspořádání vytváří dekorativní geometrickou kresbu a propůjčuje domu neobvyklou světlost. Právě proto se mezi lidmi ujala přezdívka Bílý dům.
Architektura tu nestaví na okázalém ornamentu, ale na rytmu ploch, linií a otvorů. Průčelí člení pilastry, lizény, profilované římsy a zábradlí. Obdélná okna se střídají s okny zakončenými půlkruhem, takže fasáda působí slavnostně, ale zároveň přehledně a racionálně. Vrchol hlavního průčelí doplňuje štít s keramickou mozaikou sokolského emblému.
Novotného moderní odpověď na potřeby Sokola
Rakovník měl vlastní sokolskou obec už od roku 1869 a o vybudování odpovídajícího zázemí se uvažovalo dlouho. Městská rada vyčlenila pozemek pro sokolovnu už v roce 1886. Příprava konkrétního projektu se rozběhla až později a výsledný návrh nakonec zpracoval Otakar Novotný, výrazná osobnost české architektury, designu i architektonické teorie.
Projekt vznikal od roku 1912 a samotná stavba se uskutečnila v letech 1913 až 1914. Novotný vytvořil budovu, která odpovídala praktickým požadavkům moderní tělocvičny, současně však měla reprezentovat sílu a kulturní význam sokolského hnutí. Sokolovna byla dokončena v roce 1914 a v témže roce se stala dějištěm života, který přesahoval samotné cvičení.
V rámci českých sokolských staveb jí odborníci přisuzují prvořadé postavení. Její hodnota spočívá nejen v působivém vzhledu, ale také v tom, jak přesvědčivě spojuje účelnost s architektonickou promyšleností.
Uvnitř se zachoval kus původního století
Rakovnická sokolovna není cenná pouze z ulice. Velká část interiéru si uchovala původní podobu, což je u veřejné stavby s dlouhou a nepřerušenou funkcí mimořádně důležité. Dochovala se okna a dveře, různé typy podlah včetně dlažeb, lina a parket, stejně jako profilace stropů.
Zvláštní pozornost si zaslouží vstupní chodba s geometricky řešenou dlažbou a železobetonovým stropem. Právě takové detaily ukazují, že Novotný promýšlel stavbu jako celek. Moderní materiály a konstrukce zde nejsou skryté, ale stávají se součástí výrazu interiéru.
Národní kulturní památka, která stále slouží lidem
Od roku 1975 byla sokolovna chráněna jako kulturní památka. Její význam byl později oceněn ještě výrazněji: v roce 2017 získala status národní kulturní památky. Nejde přitom o objekt, který by zůstal pouze němým exponátem. Budova je i dnes využívána k tělovýchovným účelům a zachovává si svou původní funkci.
Právě spojení historické hodnoty a živého provozu dává návštěvě zvláštní půvab. Zvenčí lze obdivovat kompozici fasád, světlé režné zdivo a sokolský emblém ve štítu. Uvnitř však nemusí být běžný volný vstup vždy možný, protože objekt slouží sportovním aktivitám. Případnou návštěvu interiéru je proto vhodné ověřit u TJ Sokol Rakovník nebo při konkrétní kulturní či sportovní akci.
Sokolovna stojí v Tyršově ulici nedaleko centra a městských sadů, na adrese Tyršova 733. Při procházce Rakovníkem tak představuje snadno dostupnou zastávku pro každého, kdo chce poznat českou moderní architekturu nejen v muzeích, ale také v budovách, které dodnes žijí svým původním životem.