Ralsko není hrad, ke kterému se přijde po pohodlné cestě od parkoviště. Zřícenina stojí na vrcholu výrazného čedičového kopce ve výšce 696,1 metru a závěrečný úsek výstupu je strmý a kamenitý. Právě obtížnější přístup je však součástí jejího kouzla. Na vrcholu čeká malá skalní pevnost, zbytky mohutných zdí a kruhový výhled do široké krajiny Libereckého kraje.
Hrad na čedičovém vrchu
Hora Ralsko vystupuje přibližně 400 metrů nad nivu Ploučnice. Její geologický základ tvoří čedičová, přesněji olivinicko-nefelinitová žíla, která pronikla okolními pískovci. Skalnatý vrchol tak poskytl středověkým stavitelům přirozeně chráněné místo, kde bylo možné vybudovat pevnost s výborným rozhledem i kontrolou přístupových cest.
Dochované relikty prozrazují, že nešlo o rozlehlé šlechtické sídlo s velkým předhradím. Hradní plošina byla stísněná a soustředila se především na obranu a bezpečnost. Dodnes jsou patrné části obvodových hradeb, paláce, dvě hranolové obytné věže a výrazná štítová zeď. Ta byla podle odborného popisu silná přibližně 5,6 metru. Vstupní věž měla stranu dlouhou asi 9,5 metru, druhá věž zhruba 7,5 metru.
Stavitelé tak využili samotný tvar kopce. Hrad se stal spíše skalní pevností než pohodlným rezidenčním sídlem. Při prohlídce je proto dobré vnímat nejen jednotlivé zbytky zdiva, ale i jejich vztah ke strmým svahům a okolním skalám.
Co skutečně víme o historii Ralska
Ralsko bývá někdy spojováno už s 12. stoletím, jisté doklady pro tak starý vznik hradu však chybějí. První písemná zmínka z roku 1380 navíc neříká jednoznačně, zda se jméno vztahovalo k hradu, nebo ke dvoru pod horou. Teprve zprávy z roku 1435 přinášejí přesvědčivější spojení názvu Ralsko s hradním sídlem.
Za pravděpodobné stavebníky kamenné pevnosti jsou považováni Vartenberkové. Hrad mohl být součástí jejich mocenské sítě a souviset s dohledem nad záhvozdskou obchodní cestou ze Žitavy do Čech. Po husitských válkách se na Ralsku vystřídali různí držitelé. Roku 1468 hrad dobylo žitavské vojsko a později se jeho historie spojovala také s loupeživými rytíři a penězokazectvím.
Po převzetí panství Bieberštejny v roce 1505 začal význam hradu upadat. Ralsko během 16. století zpustlo; jako pustý hrad je v jednom z odborných materiálů uváděno už roku 1544, zatímco jiné zdroje pracují s pozdějším datem. Jisté je, že pevnost postupně ztratila svůj účel a zůstala opuštěná.
Výstup přes Vranov a Juliinu vyhlídku
Nejčastější cesta na vrchol začíná v Mimoni. Od vlakového nádraží vede červená turistická značka přes Vranov k Juliině vyhlídce. K ní je to přibližně čtyři kilometry, poté následují asi dva kilometry strmějšího stoupání ke zřícenině.
Juliina vyhlídka je upravený skalní blok na jihozápadním svahu. Nese jméno Juliany Hartigové, manželky majitele mimoňského panství, a nabízí pohled směrem k Vranovu a Mimoni. Pro mnoho turistů představuje příjemnou zastávku před náročnějším závěrem trasy.
Na Ralsko lze vystoupat také z Novin pod Ralskem, které leží v údolí Ploučnice mezi Mimoní a Stráží pod Ralskem. Výlet je možné spojit s návštěvou Průrvy Ploučnice. Pokud po červené značce pokračujete od hradu dál, městský turistický popis uvádí k tomuto výraznému přírodnímu útvaru přibližně tři kilometry.
Výhledy, příroda a opatrnost na vrcholu
Z vrcholu se otevírá široký až kruhový rozhled. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout Bezděz, Ještěd, Říp, Trosky, Lužické a Jizerské hory, České středohoří i krajinu kolem Mimoně, Stráže pod Ralskem a Jablonného v Podještědí. Výhled je jednou z hlavních odměn za výstup, protože z výšky vynikne kontrast mezi zalesněnými kopci, pískovcovou krajinou a údolím Ploučnice.
Vrchol a skalnaté svahy jsou součástí přírodní rezervace o rozloze přibližně 28,15 hektaru. Rostou zde suťové porosty, buky a javory, stejně jako teplomilná vegetace. Lokalita je známá také výskytem muflonů. Dlouhou dobu byla navíc obtížně dostupná kvůli existenci vojenského prostoru a přítomnosti sovětské armády. I tato minulost přispěla k tomu, že si vrch uchoval poměrně nerušený charakter.
Zřícenina je významnou archeologickou lokalitou a při návštěvě je nutné respektovat její památkový i přírodní režim. Zdivo může být nestabilní, terén je místy skalnatý a na vrcholu není běžné návštěvnické zázemí ani pravidelná pokladna. Před cestou se proto vyplatí ověřit aktuální stav značení a případná omezení. Ralsko leží na území obce Ralsko, část lokality však zasahuje také do katastru Novin pod Ralskem.