Na konci cesty údolím, kde kdysi stával Jabloneček, dnes vyrůstá neobvyklý betonový kruh. Skupina štíhlých, strukturovaných sloupů tvoří Zelenou agoru, landartovou instalaci dokončenou v roce 2024. V krajině bývalého vojenského prostoru Ralsko působí současně jako umělecké dílo, místo setkávání i připomínka toho, že zdejší příběh ještě nemusí být uzavřený.
Ves, která zmizela z mapy
Jabloneček, v historických pramenech uváděný také jako Jablonec, je dnes katastrálním územím města Ralsko. Osídlení zde podle Národního geoparku Ralsko existovalo už na přelomu 12. a 13. století, písemně je místo doloženo nejpozději k roku 1400. Na přelomu 19. a 20. století patřil Jablonec k nejlidnatějším místům širokého okolí. V roce 1893 zde žilo 386 obyvatel v 85 domech.
Obec měla německou školu z roku 1897 a později také českou menšinovou školu, dokončenou ve 30. letech 20. století. O místním kostele existují zmínky už ze 14. století. Stavba se však do dnešních dnů nedochovala, stejně jako většina původní zástavby.
Zlom přišel po druhé světové válce. Po odsunu německého obyvatelstva vznikal v letech 1947 až 1951 vojenský výcvikový prostor Ralsko a Jabloneček se stal jeho součástí. Po příchodu sovětských vojsk zde vyrostla raketová základna. Z někdejší vesnice se tak stalo jedno z nejstřeženějších míst v celém prostoru.
Co zůstalo mezi stromy a ruinami
Dnes Jabloneček nepůsobí jako klasická vesnice, spíše jako soubor stop rozptýlených v krajině. Z přibližně stovky původních domů přežily především dvě školní budovy – česká a německá. Česká škola je v současnosti prázdná a nevyužívaná; po zániku obce ji využívala československá a později sovětská armáda.
V okolí lze najít také trosky dalších domů a kostela, staré ovocné stromy, zbytky hráze a umělých vodních nádrží. Právě tyto nenápadné pozůstatky pomáhají představit si kulturní krajinu, která tu existovala před vojenskou érou. Nejde však o upravený skanzen. Některé objekty jsou zchátralé a není bezpečné do nich vstupovat.
Beton vytištěný podle sil
Zelená agora přidává k historickým vrstvám Jablonečku výrazný současný prvek. Instalaci navrhl Atelier Partero, parametrický návrh a realizaci betonových sloupů zajistila společnost So Concrete ve spolupráci s umělcem Federicem Díazem. Sloupy vznikly 3D tiskem z ultra-vysokohodnotného betonu. Jejich členitý povrch není pouhou dekorací – vychází z parametrického návrhu a přirozeného vedení statických sil.
Rozmístění sloupů odpovídá půdorysu zamýšlené dřevěné stavby od studia Mjölk architekti. Instalace proto funguje také jako předobraz budoucí architektury údolí. Kruhový prvek ze stavebních reliktů uprostřed slouží podle autorů jako ohniště. To ale neznamená, že je zde automaticky dovoleno rozdělávat oheň – návštěvníci by měli respektovat místní pravidla a aktuální značení.
Symbolika díla spočívá v propojení několika časových rovin. Sloup odkazuje k prvním stopám lidského osídlení, zatímco 3D tisk představuje technologickou přítomnost. Agora pak připomíná veřejný prostor, kde se lidé mohou potkávat. V místě, které bylo po desetiletí uzavřené a vojensky kontrolované, jde o působivý kontrast.
Nová kapitola, která se teprve píše
Zelená agora je součástí širšího záměru revitalizace Jablonečku, který inicioval belgický podnikatel Serge Borenstein. Projekt počítá s butikových rekreačním resortem s hotelem, restaurací, lesním spa, parkovacím objektem a různými typy chaletů. V současnosti však nejde o hotový areál s ubytováním pro veřejnost, nýbrž o plánovaný projekt. Dokončená instalace je jeho první výraznou realizovanou vrstvou.
Budoucnost údolí tak zůstává otevřená. Rekreační využití Jablonečku podporuje také územní plán města Ralsko, který zde počítá s ubytováním, stravováním a kempem. Vedle developerské vize zde ale pokračuje i kulturní práce Národního geoparku Ralsko. Od roku 2016 se v Jablonečku konají landartová setkání a festival Proměny, propojující umění, přírodu, historii zaniklých obcí a vzpomínky pamětníků.
Tip pro výlet do Ralska
Jabloneček lze navštívit pěšky nebo na kole po síti cest bývalého vojenského prostoru. Oblastí prochází cyklotrasa č. 241; přibližně čtyřiadvacetikilometrový okruh vede od zaniklé osady podél obory Židlov k Ploužnickému rybníku a dále ke zřícenině Stohánku. Přístup je možný z více směrů, například od Kuřívod, Osečné, Hamru na Jezeře nebo Mnichova Hradiště.
Ralsko je řídce osídlená krajina s omezeným zázemím. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální stav cest a přístup konkrétních pozemků. Na místě se držte značených tras, respektujte zákazy vjezdu a vstupu a počítejte s tím, že u instalace nemusí být občerstvení, toalety ani pravidelný návštěvnický provoz. Odměnou je setkání s místem, kde vedle sebe stojí zbytky zmizelé vesnice, paměť vojenského prostoru a překvapivě živá vize budoucnosti.