Ratibořice si většina návštěvníků spojuje především s Babiččiným údolím, vévodkyní Zaháňskou a literárním světem Boženy Němcové. V sobotu 12. září 2026 se však zámek otevře také příběhu prusko-rakouské války. Speciální historická prohlídka připomene 160. výročí bojů na Náchodsku a ukáže, že zdejší sídlo nebylo od velkých evropských událostí nijak oddělené.
Šlechtické sídlo v blízkosti bojiště
Ratibořický zámek vznikl jako barokní letní a lovecké sídlo na začátku 18. století. V letech 1825 až 1826 prošel přestavbou v klasicistním a empírovém duchu, kterou nechala provést Kateřina Vilemína Zaháňská. O několik desetiletí později získal zámek i celé náchodské panství rod Schaumburg-Lippe.
Jiří Vilém, kníže ze Schaumburg-Lippe, koupil panství roku 1842. Jeho majetek tehdy zahrnoval 114 vesnic a městeček, průmyslové podniky i zámky v Náchodě, Chvalkovicích a Ratibořicích. Členové rodu navíc nechali zdejší zámek v letech 1860 až 1864 upravit do podoby, kterou známe dnes. V době vypuknutí války tak Ratibořice představovaly modernizované šlechtické sídlo uprostřed území, jímž brzy prošla vojska.
Vilém ze Schaumburg-Lippe mezi šlechtou a armádou
Jednou z hlavních postav připravované prohlídky bude Vilém Karel August princ ze Schaumburg-Lippe. Narodil se roku 1834 v Bückeburgu, stal se rakouským důstojníkem a založil náchodskou sekundogenituru rodu. V roce 1866 byl majitelem náchodského velkostatku a bojů se přímo účastnil.
Jeho příběh propojuje několik rovin tehdejší doby. Byl šlechticem spojeným s regionem, vojákem ve službách Rakouska i člověkem, který se později zasazoval o péči o válečné hroby a pomníky. Stal se také prvním protektorem Ústředního spolku pro udržování válečných pomníků z roku 1866. Díky této osobní vazbě nebude prohlídka vyprávět pouze obecné dějiny konfliktu, ale také osud člověka, jehož panství se ocitlo v bezprostřední blízkosti válečných událostí.
Od Náchoda přes Českou Skalici až ke Svinišťanům
První velká bitva prusko-rakouské války se odehrála 27. června 1866 u Náchoda, někdy označovaného také jako bojiště na Doběníně. Rakouský VI. armádní sbor zde podlehl pruskému V. armádnímu sboru a ustoupil směrem k České Skalici.
O den později se boj přesunul právě k České Skalici. Rakouské vojsko zaujalo postavení nad Úpou a v okolí města, kde se střetlo s postupujícími pruskými jednotkami. Přibližně čtyřhodinový boj patřil k nejkrvavějším epizodám války. Padlo, bylo zraněno nebo zajato bezmála 7000 vojáků a více než 200 koní. Tvrdé střety se odehrály například v lese Dubno a u železničního náspu. Padli při nich také velitelé obou zapojených rakouských brigád, generálmajor Gustav von Fragnern a plukovník Leopold Kreyssern.
Po ústupu rakouských jednotek dobyli Prusové krátce po 15. hodině českoskalické nádraží, pronikli do města a vojáky pronásledovali až k Zájezdu. Následující den pokračovaly boje u Svinišťan. Pro obyvatele města a okolních obcí neznamenal konflikt jen vzdálené zprávy z fronty, ale přímý zásah do každodenního života.
Prohlídka jako začátek putování po bojišti
Speciální prohlídka na zámku Ratibořice začne 12. září 2026 v 16 hodin a podle aktuálních informací potrvá přibližně 140 minut. V polovině programu je plánována přestávka s drobným občerstvením a krátkým prostorem pro besedu. Kapacita je omezená na 25 osob, proto se doporučuje předchozí rezervace. Jednotné vstupné má činit 260 korun; protože nejde o běžný prohlídkový okruh, je vhodné aktuální podmínky před návštěvou ověřit u správy zámku.
Na program lze navázat návštěvou českoskalického Muzea Boženy Němcové. Jeho stálá expozice věnovaná bitvě z 28. června 1866 představuje ve dvou sálech více než 400 exponátů. K vidění jsou zbraně, části výstroje, dobové fotografie, suvenýry z bojiště i archeologické nálezy z válečných hrobů. Samostatná část připomíná také dopad války na civilní obyvatelstvo a pozdější péči o pomníky.
V terénu pak čeká vojenský hřbitov mezi Českou Skalicí a Zlíčí a pomník Spící lev v lese Dubno. Přibližně patnáctikilometrová trasa propojuje Českou Skalici, Ratibořice, Zlíč, Starkoč a Dubno. Návštěvník tak může zámecký výklad doplnit skutečnou cestou krajinou, v níž se před 160 lety rozhodovalo o průběhu války.
Ratibořice navíc připomínají, že jejich dějiny přesahují místní romantiku. Už v roce 1813 poskytla vévodkyně Zaháňská zámek k tajným jednáním diplomatů Pruska, Ruska a Rakouska o protinapoleonské koalici. O půl století později se vztahy těchto mocností ocitly znovu v centru evropského konfliktu – tentokrát přímo v krajině pod náchodským panstvím.