Rok 2026 přinese na Říp pozoruhodné výročí. Uplyne 900 let od první písemné zmínky o zdejší rotundě, která patří k nejvýraznějším památkám české románské architektury. Právě v tomto roce se na legendární horu mohou návštěvníci vydat také v rámci akce Společně na horu Říp, připravené na pondělí 28. září.
Setkání začne v Rovném
Program pořádá iniciativa Obrozenci 2.0 – Zlatý Špendlík. Oficiální informace počítají se srazem na parkovišti v Rovném, odkud se účastníci přesunou na louku pod Řípem. Sraz je uváděn mezi 9:30 a 10:00, v 10:30 má začít program na louce. Následovat bude symbolické vytvoření kruhu kolem hory, které organizátoři chápou jako společné propojení lidí s významným místem české historie.
Vyvrcholení je naplánováno na 13:30 na vrcholu. Účastníci se zapojí do společného zpěvu Zlatého sboru, jehož repertoár zahrnuje například píseň Hospodine, pomiluj ny nebo Svatováclavský chorál. Místo konání tedy není pouze u rotundy: hlavní část programu se odehrává na louce pod horou a na vrcholu. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální pokyny pořadatele k dopravě a parkování.
Hora pověsti i skutečné geologie
Říp vystupuje z ploché Polabské roviny jako osamělá zalesněná kupa. Dosahuje výšky 456 metrů a leží přibližně pět kilometrů jižně od Roudnice nad Labem. Jeho podloží tvoří nefelinit, sopečná hornina, v níž se nachází magnetovec. Právě ten stojí za místním fenoménem odchylování kompasu.
Nejslavnější příběh hory zná téměř každý: podle pověsti měl z jejího vrcholu praotec Čech spatřit zemi, v níž se jeho lid usadí. Zapsal ji Kosmas a později ji rozvíjeli další kronikáři. V 19. století ji výrazně zpopularizoval Alois Jirásek. Příběh je důležitou součástí české kulturní paměti, nikoli ověřeným dokladem o konkrétní historické osobě.
Říp byl dlouho holý, jeho svahy se začaly zalesňovat až po roce 1879. Dnes převažuje dubohabrový les, místy se však dochovala teplomilná květena. Souvislý kruhový výhled z vrcholu už kvůli stromům neuvidíte. Částečná panoramata se otevírají ze čtyř vyhlídek – Mělnické, Pražské, Roudnické a vyhlídky Českého středohoří.
Rotunda připomíná rok 1126
Na vrcholu stojí rotunda zasvěcená svatému Jiří a svatému Vojtěchovi. Tvoří ji kruhová loď, půlkruhová apsida a válcová západní věž. První písemná zpráva o stavbě pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav I. nechal obnovit zbořenou kapli a biskup Jindřich Zdík ji znovu vysvětil. Výročí se vztahuje právě k tomuto doloženému záznamu, nikoli k jistému datu vzniku dnešní podoby rotundy.
Hora Říp s rotundou je národní kulturní památkou a vrchol je zároveň evidovaným archeologickým nalezištěm. V interiéru návštěvníci uvidí také zpodobení svatého Jiří s drakem. Rotunda zůstává živým kostelem, kde se konají bohoslužby, svatby, křty i další obřady. Prohlídky proto nemusí být možné při každé návštěvě. V roce 2026 má být v provozu také virtuální vyhlídka, která ukazuje rozhled z Řípu v době, kdy ho skutečný les omezuje. Věž přitom neslouží jako rozhledna a zpřístupněno je pouze její přízemí.
V sousedství stojí turistická chata z roku 1907, která dodnes nabízí občerstvení. Návštěvu rotundy je třeba brát jako samostatný program: není automaticky součástí komunitní akce a aktuální podmínky včetně vstupného je dobré před cestou ověřit.
Na Říp pěšky a s ohledem na terén
Nejjednodušší přístup vede ze severu od Rovného, kde je placené odstavné parkoviště. Jižní trasy začínají ve Vražkově, Mnetěši a Ctiněvsi; parkování je tam podle turistických informací omezené, ale bez poplatku. Z Rovného vede na vrchol cesta vhodná i pro rodiny s kočárkem, především po severovýchodním svahu. Některé odbočky k vyhlídkám už ale mohou být obtížně schůdné.
Výstup není dlouhý, místy však vede prudším terénem. Hodí se pevná obuv, oblečení do proměnlivého počasí a vlastní pití i svačina. Na otevřené hoře může být citelně chladněji a větrněji než v okolní nížině.
Výlet lze prodloužit do Roudnice
Říp se dobře spojuje s návštěvou Roudnice nad Labem. Z města vedou k hoře dvě značené turistické trasy, jedna přes Kratochvílovu rozhlednu a druhá přes lokalitu Hostěraz. Pěší výlet z Roudnice na Říp měří přibližně šest kilometrů jedním směrem. Samotná rozhledna z roku 1934 je třináct metrů vysoká a po rekonstrukci nabízí pohled na město i okolní krajinu.
V centru Roudnice stojí za pozornost kamenná věž Hláska, jediný dochovaný pozůstatek opevnění nejstarší části města, a lobkowiczký zámek vybudovaný na místě románského hradu. Přidat lze také bývalý augustiniánský klášter s kostelem Narození Panny Marie. Otevírací režim památek se může měnit i podle svátku, proto je vhodné ověřit konkrétní dostupnost pro 28. září. Informace o trasách a aktuální situaci v regionu poskytuje Informační a dopravní centrum Podřipska v Roudnici nad Labem.