Hradiště Rmíz patří k místům, kde je pravěk čitelný přímo v krajině. Na první pohled tu návštěvník neuvidí zachované zdi ani archeologické muzeum pod širým nebem. V loukách, cestách a lesních okrajích však dodnes vystupují mohutné valy, příkopy a pravidelně rozmístěné mohyly. Právě díky nim lze alespoň v obrysech vnímat, jak významné centrum se na tomto místě před tisíci lety nacházelo.
Opevněné sídlo staré tisíce let
Rmíz leží na ostrožně nad Terezským údolím. Celý areál zabírá přibližně 17,5 hektaru, z čehož samotná akropole tvoří asi 6,5 hektaru. Přirozeně chráněná poloha byla doplněna rozsáhlým opevněním. Na severní, přístupové straně se dochovaly tři pásy příkopů a valů, další val obepínal akropoli. Výškový rozdíl mezi jednotlivými terénními prvky dosahuje zhruba jednoho až téměř tří metrů.
Nejstarší výrazná fáze hradiště souvisí s kulturou nálevkovitých pohárů a spadá do 4. tisíciletí před naším letopočtem, přibližně do období 3800 až 3100 př. n. l. Lokalita je spojována s nejstarší odkrytou kamennou hradbou ve střední Evropě. Toto označení se používá především v popularizačním výkladu; odborné poznatky podrobněji popisují nejstarší fortifikaci a její konstrukci. Jisté však je, že už v eneolitu šlo o mimořádně rozsáhlé a promyšleně chráněné sídlo.
Místo výroby, obchodu a dálkových cest
Rmíz nezůstal využíván pouze v jediné pravěké epoše. Archeologové zde doložili také osídlení z konce doby bronzové, počátku doby železné a halštatského období. Stopy využívání pocházejí rovněž z laténu a jednotlivé nálezy připomínají přítomnost člověka ve středověku i novověku.
V halštatské době vyrostla na hradišti dřevěná hradba komorové konstrukce. Nálezy přitom nesvědčí jen o běžném bydlení. Keramika, kamenné a kostěné nástroje i další objevy naznačují výrobu a obchod. Podle novějších interpretací mohl Rmíz fungovat jako důležité regionální centrum na pravěké dálkové komunikaci. Jeho poloha tedy nebyla významná pouze z hlediska obrany, ale také pro pohyb lidí, zboží a patrně i informací.
Mezi pozoruhodné nálezy patří keramika kultury nálevkovitých pohárů, pozdější keramické předměty a dvě hliněné plastiky mužských postav. Právě drobné nálezy pomáhají archeologům skládat obraz společnosti, která po sobě nezanechala písemné zprávy, ale dokázala organizovat stavbu rozsáhlého opevnění a využívat místní i dálkové kontakty.
Křemela: krajina živých a mrtvých
Bezprostředně u hradiště se nacházejí dvě pravěká mohylová pohřebiště označovaná jako Křemela. Objevil je archeolog Miroslav Šmíd v 80. letech 20. století. Největší z nich, Křemela 1, tvoří 58 dodnes dobře patrných mohyl a řadí se k největším mohylovým pohřebištím na Moravě.
Mohyly často obsahují kamennou konstrukci, například plášť nebo obvodovou zídku. Výzkumy v nich odhalily kostrové i žárové pohřby, někdy více jedinců v jedné mohyle. Pohřební výbavu tvořily keramické nádoby, kamenné nástroje a zbraně nebo měděné ozdoby. Spojení sídliště s pohřebištěm dává zdejší krajině zvláštní význam: na jednom místě lze sledovat, kde lidé žili, chránili své sídlo i jakým způsobem se loučili se zemřelými.
Výlet bez kulis, ale s výraznou atmosférou
Hradiště Rmíz je terénní archeologická lokalita bez běžné návštěvnické infrastruktury a bez jednoznačné poštovní adresy. Přístup bývá popisován z Laškova, respektive po cestách v prostoru Terezského údolí. Trasa vede převážně loukami, po polních a lesních cestách, proto je vhodné počítat s nerovným přírodním terénem a zvolit obuv podle počasí.
Při návštěvě je nejzajímavější sledovat samotný terén. Valy a příkopy nevypadají jako dochované hradby známé z hradů, při pozorném pohledu však vytvářejí čitelný systém. Nedaleké mohyly Křemela jsou pak ještě názornější připomínkou dávného osídlení. Místo dobře zapadá do výletu Terezským údolím, který propojí archeologii, krajinu a nenáročnou pěší procházku.
Ačkoli se lokalita často označuje jako Rmíz u Laškova, administrativně leží na katastru Náměště na Hané. Laškov je blízkou orientační obcí a tradiční součástí názvu, nikoli skutečným správním zařazením hradiště. Právě Náměšťsko tak ukrývá jedno z nejvýznamnějších výšinných sídlišť pozdní doby kamenné ve střední Evropě.