Největší překvapení čeká uvnitř. Kostel svatého Jana Křtitele ve Staré Rudné si podle dostupných popisů uchoval většinu původních nástěnných maleb a také unikátní břidlicovou podlahu. Právě spojení výmalby, historického vybavení a místního kamene dává stavbě charakter, který se v běžných návštěvnických itinerářích snadno přehlédne.
Stavba, která navazuje na starší svatyně
Dnešní kostel byl postaven v roce 1812 a je zasvěcen svatému Janu Křtiteli. Jeho historie je však starší než samotná současná budova. Ve Staré Rudné měl podle místních historických údajů stát už dřevěný kostel, jehož vznik může sahat až do 13. století. Tuto možnost je třeba brát jako hypotézu, nikoli jako bezpečně doložený údaj.
Za předchůdce dnešní stavby je patrně možné považovat také kostel z roku 1581. Pravděpodobně šlo o protestantský Dům Páně, což stavbu zasazuje do období náboženských proměn, které později výrazně ovlivnily celé české země. V 17. století v oblasti postupně probíhala rekatolizace a podle místního historického přehledu museli roku 1624 odejít protestantští pastoři. Kostel tak může připomínat nejen dějiny obce, ale i proměnu její náboženské identity.
Výmalba a výzdoba z 19. století
Interiér prošel výraznou obnovou v roce 1894. Při ní byly hlavní oltář a kazatelna doplněny novými sochami. Epištolní oltář tehdy získal obraz se zjevením Panny Marie. Nové výmalby se měl ujmout malíř Paul Assmann, jehož práce je spojována s podobou interiéru, kterou mohou návštěvníci v kostele vnímat dodnes.
Nad hlavním oltářem se nachází obraz ochránců kostela, připisovaný vídeňskému malíři L. Kupelwieserovi. Výzdoba tak nabízí několik vrstev: starší architekturu, pozdější úpravy i umělecké detaily, které vznikly při obnově na konci 19. století. Nejde přitom jen o jednotlivé obrazy. Důležitý je celkový dojem z prostoru, kde malby, oltáře, kazatelna a podlaha vytvářejí jednotný historický interiér.
Břidlice pod nohama
Neobvyklá břidlicová podlaha patří k nejzajímavějším prvkům kostela. Na první pohled může působit nenápadněji než oltářní obrazy nebo nástěnné malby, při bližším vnímání však připomíná, že sakrální stavby často vyprávějí příběh také prostřednictvím materiálů. Břidlice dodává interiéru osobitost a odlišuje rudenský kostel od mnoha jiných venkovských chrámů.
Podlaha zároveň dobře zapadá do atmosféry Jeseníků, kde se při poznávání památek vyplatí sledovat nejen velké architektonické celky, ale i drobné a praktické součásti historických staveb. V Rudné pod Pradědem je právě tento detail jedním z důvodů, proč se vyplatí nespokojit pouze s pohledem na kostel zvenčí.
Od hornické obce k památce v Jeseníkách
Stará Rudná představuje historické jádro dnešní obce Rudná pod Pradědem. Obecní dějiny spojují její vývoj s těžbou zlata a první písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Kostel nelze bez dalšího pramene přímo spojovat s konkrétní těžební činností, v širším příběhu lokality však stojí jako svědek dlouhého vývoje obce, jejíž minulost formovalo hornictví i náboženské proměny.
Návštěva kostela se proto dobře hodí jako součást poznávání Staré Rudné a okolní jesenické krajiny. Památka není zajímavá okázalostí, ale množstvím vrstev, které se v ní setkávají: nejistě doložené starší počátky, protestantská minulost, pozdější katolická obnova, malířská výzdoba z 19. století a výrazná břidlicová podlaha.
Co vědět před návštěvou
Kostel je uváděn jako turistický cíl v obci Rudná pod Pradědem, aktuální návštěvní hodiny ani pravidelný režim prohlídek však nejsou spolehlivě doloženy. Pokud si chcete prohlédnout interiér, je vhodné před cestou ověřit možnost otevření u Římskokatolické farnosti Rudná pod Pradědem. Samotnou návštěvu lze spojit s procházkou Starou Rudnou a s výpravou za dalšími stopami historie v podhůří Jeseníků.