Čtyři příběhy, které zůstávají skryté
Ve Velkém sále Paláce Akropolis se ve středu 7. října 2026 od 19:30 představí inscenace Rukojmí (Invisible IV.). Jde o čtvrtý díl dokumentární série souboru Tantehorse, která se zaměřuje na zkušenosti lidí stojících mimo běžnou pozornost společnosti.
Nová performance se dotýká manipulace, toxických vztahů, izolace i dlouhé a často nejisté cesty zpět k vlastní identitě. Sleduje čtyři konkrétní příběhy – tři ženy a jednoho muže. Nezůstává však pouze u popisu toho, co prožili. Zajímá se také o jejich vnitřní stav, tělesnou paměť a následky, které mohou přetrvávat i po odchodu z násilného nebo manipulativního vztahu.
Téma je citlivé a inscenace se nevěnuje jednoduchému příběhu o překonání překážek. Únik totiž nemusí znamenat okamžitý návrat k běžnému životu. Někdy následují návraty, nefunkční pokusy začít znovu, hledání bezpečí a postupné vymezování hranic.
Dokument na jevišti jako pohyb, obraz a zvuk
Rukojmí propojuje dokumentární výpovědi s filmem, tancem a výraznou zvukovou složkou. Tanečnice Adriana Štefaňáková nepřevádí jednotlivé respondenty do realistických postav. Její pohybový projev zachycuje spíše emoce, zkušenosti a tělesné stopy, které po životě v manipulativním vztahu zůstávají.
Takové pojetí dává příběhům jiný než pouze slovní rozměr. Divák se nesetkává jen s informacemi o tom, co se stalo, ale také s atmosférou nejistoty, sevření nebo postupného hledání prostoru pro vlastní rozhodování. Film a zvuk přitom rozšiřují jeviště o další vrstvy a vytvářejí multimediální tvar na pomezí dokumentárního divadla, současného tance a performance.
Tvůrčí tým tvoří spoluautorky a režisérky Miřenka Čechová a Johana Ožvold. Na inscenaci se dále podíleli scénografka a kostýmní výtvarnice Pavlína Chroňáková, dramaturgyně Kristýna Boháčová a autor hudby a zvukového designu Martin Hůla. Při přípravě tvůrci pracovali s devíti respondenty.
Co pomáhá po odchodu
Jedním z důležitých motivů inscenace je otázka, co člověku umožní znovu si uspořádat život po zkušenosti s manipulátorem či manipulátorkou. Nejde pouze o samotné přerušení vztahu. Podstatnou roli může mít podpůrná síť lidí, schopnost nastavit si hranice i hledání nového zázemí, někdy popisovaného jako alternativní rodina.
Právě v tom spočívá širší význam projektu Invisible. Série upozorňuje na zkušenosti, které bývají skryté, obtížně sdělitelné nebo okolím přehlížené. Rukojmí tak není jen inscenací o konkrétních osudech, ale také pokusem pojmenovat mechanismy, kvůli nimž člověk zůstává v nefunkčním vztahu a proč může být odchod tak složitý.
Palác Akropolis jako prostor pro současné umění
Volba Paláce Akropolis k tématu dobře zapadá. Budova v žižkovské Kubelíkově ulici vznikla v roce 1927 podle návrhu architekta Rudolfa Václava Svobody. Původně byla zamýšlena jako velkoměstské kulturní středisko s divadelním sálem, kavárnou, restaurací a vyhlídkovou terasou. Dnes funguje jako multikulturní místo, kde se potkávají koncerty, divadlo, tanec i experimentální projekty.
Premiéra Rukojmí se uskutečnila 29. září 2025 právě v Paláci Akropolis, který je zároveň koproducentem inscenace. Říjnové uvedení proto nabízí možnost poznat nejen současné dokumentární divadlo, ale také jeden z výrazných kulturních prostorů Prahy 3.
Kdy a kde představení navštívit
Rukojmí (Invisible IV.) je naplánováno na středu 7. října 2026 od 19:30 ve Velkém sále Paláce Akropolis na adrese Kubelíkova 1548/27, Praha 3. Vstupenky bývají k dispozici také prostřednictvím sítě GoOut; dostupnost, cenu i případné změny programu je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele. Pokladna v kavárně podle běžných informací otevírá hodinu před začátkem akce.