Rybářská kyselka není jen pramen ukrytý v pohraniční krajině. Je také jednou z posledních stop vsi, která po druhé světové válce zmizela z běžného života. Leží na okraji někdejších Rybářů, v katastru obce Libá, a její návštěva tak nabízí víc než pouhé zastavení u vody: připomíná, jak se proměnilo někdejší česko-bavorské pomezí.
Pramen s příběhem delším než tři století
O prameni se podle údajů Karlovarského kraje ví už od 17. století. Voda měla natolik místní význam, že u kyselky vznikla stáčírna. Název Rybářů i pramene může souviset s někdejším chovem ryb nebo rybníkářstvím v okolí, jisté to však není. Přesnější je vnímat tuto souvislost jako pravděpodobné vysvětlení, nikoli jako doložený původ jména.
Kraj popisuje vodu jako železitou a lehce nasycenou oxidem uhličitým a siřičitým. Starší stručné charakteristiky ji naopak označují za slabě mineralizovanou a chuťově nevýraznou. Rozdílné popisy samy o sobě nejsou důvodem k závěrům o současné kvalitě. Tu bez aktuálního rozboru nelze potvrdit, a pramen proto není vhodné považovat za ověřený zdroj pitné vody.
Rok 1945 změnil osud vsi i kyselky
Pro zdejší místo byl zlomový konec druhé světové války. Tehdejší obyvatelé Rybářů odešli do Bavorska a stáčírna zanikla. Z někdejšího osídlení zůstala krajina, v níž se minulost připomíná spíš nenápadně než prostřednictvím souvislé zástavby. Pramen tak patří k příběhu zaniklé vsi: jeho vývěr přežil změnu, která původnímu místu vzala každodenní život.
Právě spojení přírodní zajímavosti a historie dává kyselce zvláštní půvab. Nejde o velký lázeňský areál ani o monumentální památku, ale o skromný cíl, u něhož si lze představit někdejší využívání vody a zároveň přemýšlet o tom, jak rychle se může proměnit osud pohraniční obce. Návštěva proto nejlépe funguje jako pomalé zastavení při poznávání okolní krajiny, ne jako samostatná atrakce s množstvím služeb.
Obnovení pramene v roce 2009
Po letech se místo dočkalo úpravy. V roce 2009 byl pramen technicky zabezpečen a zpřístupněn. Tehdejší práce zahrnovaly ochranu před kontaminací povrchovou vodou, instalaci pumpy a dřevěnou altánovou konstrukci. Projekt stál 125 tisíc korun a Karlovarský kraj na něj přispěl z osmdesáti procent. Obnova vrátila zapomenutému prameni podobu, díky níž se k němu mohli návštěvníci znovu zastavit.
Současný stav pumpy ale není z dostupných údajů jistý. V červenci 2023 návštěvník uvedl, že pumpa nefungovala a voda samovolně nevytékala. Jde o časově omezené hlášení, nikoli o potvrzení dnešního stavu. Před cestou proto počítejte s tím, že se vodu nemusí podařit načerpat, a nespoléhejte na kyselku jako na zdroj pití.
Výlet do krajiny u Ohře
Rybářská kyselka leží v krajině poblíž přírodní rezervace Rathsam a vodní nádrže Skalka. Okolí tak nabízí důvod spojit zastávku u pramene s poznáváním přírody a pohraničního území, kde se vedle vodních ploch a lesnatých zákoutí odráží i historie zaniklých sídel. Hodnota místa nespočívá v množství atrakcí, ale v možnosti vnímat krajinu v souvislostech.
Pramen je uváděn u cyklostezky 2286, aktuální stav trasy ani přístupu však není v dostupných informacích potvrzen. Při plánování je proto rozumné ověřit si podmínky cesty předem a počítat s tím, že jde o přírodní lokalitu bez ověřené adresy či zázemí běžného turistického cíle. Kdo se sem vydá, najde místo, které připomíná jak dávné využívání zdejší vody, tak tichý zánik Rybářů po roce 1945.