Jen málokterá památka v západních Čechách ukazuje proměny staveb tak názorně jako zámek v Hazlově. Na návrší nad levým břehem Hazlovského potoka se tu během staletí vrstvily stopy středověkého ministeriálního hradu, gotiky, baroka, klasicismu i úprav z 19. století. Dnes areál není pouze připomínkou minulosti. Po náročné obnově se stal také jedním z center současného života obce.
Od středověkého hradu k šlechtickému sídlu
Nejstarší písemná zmínka spojená s Hazlovem pochází z 23. března 1224. Tehdy je uváděn Friedrich z Hazlova, kterého obecní historické materiály považují za pravděpodobného zakladatele místního hradu. Stavba vznikla na místě staršího ministeriálního hradu a postupně se rozvíjela podle potřeb svých obyvatel i dobového vkusu.
Ve 14. století prošel areál gotickými přestavbami, další úpravy následovaly ve druhé polovině 15. století. Výraznou součástí dnešního komplexu je kostel Povýšení svatého Kříže, vybudovaný v letech 1687 až 1688. Po dlouhá staletí byl stavebně propojen s okolními zámeckými budovami a dodnes tvoří hlavní dominantu celého místa.
Za Moserů se areál v 17. a 18. století rozšiřoval. Celková pozdně barokní až raně klasicistní úprava hradních budov spadá podle odborných podkladů do 80. let 18. století. Konečná zámecká podoba se dotvářela ještě v 19. století. Roku 1853 statek koupil Hans Wilhelm z Helmfeldu a jeho rodina jej držela až do konfiskace v roce 1945.
Roky chátrání a cesta k obnově
Po druhé světové válce začal areál postupně ztrácet své využití i údržbu. Po roce 1970 jej opustil poslední správce a zámek chátral. Situace byla natolik vážná, že na něj byl vydán demoliční výměr. K demolici však nakonec nedošlo a historické budovy dostaly šanci na další život.
Obec Hazlov se pustila do postupné obnovy jednotlivých částí. Významným krokem byla rekonstrukce budovy čp. 310, která v minulosti sloužila jako pivovar a později jako hospoda. Práce probíhaly od srpna 2018 do září 2021. Výsledkem není muzeálně uzavřený objekt, ale živá veřejná budova, v níž dnes najdeme obecní úřad, knihovnu a prostory pro konference, výstavy i další společenské využití.
Při opravách se podařilo zachovat řadu cenných prvků: historické obvodové a vnitřní zdi, klenby, kamenické detaily, kamenné dlažby, krov i základní členění fasád. Rekonstrukce tak ukazuje, že památkově hodnotná stavba nemusí zůstat prázdnou kulisou. Může sloužit každodenním potřebám obce, aniž by přišla o svou historickou čitelnost.
Park, který změnil okolí zámku
Obnova se netýkala jen budov. Na ploše přibližně 2 500 metrů čtverečních vznikl také nový zámecký park. Ještě před proměnou tu rostly především kopřivy a náletová vegetace. Obec projekt připravila v roce 2014 a vlastní realizace probíhala od 25. srpna 2015 do 9. srpna 2016 s podporou Státního fondu životního prostředí.
Park dnes tvoří trávníky, cesty, lavičky, pergoly a altán. Zahradní úpravy doplnilo 18 alejových stromů, deset solitérních dřevin, 200 trvalek a téměř 2 500 keřů. Pro návštěvníka je to především klidné místo k procházce a odpočinku, které pomáhá vnímat zámecký areál jako celek.
Prostor zároveň žije místními aktivitami. Využívá se při kulturních akcích a svatebních obřadech, zavítat sem mohou také děti z místní mateřské školy. Park tak není jen dekorativním doplňkem památky, ale veřejným prostorem, který propojuje historii s běžným životem obce.
Co v Hazlově navštívit
Zámek leží přímo v centru Hazlova, přibližně 11 kilometrů severozápadně od Chebu. Nejlépe doloženou návštěvní možností je procházka zámeckým parkem a prohlídka areálu zvenčí. Rekonstruovaná budova na adrese Hazlov 310 dnes slouží veřejným funkcím, její úřední provoz však nelze automaticky považovat za návštěvní dobu památky. Pravidelný režim zpřístupnění zámeckých interiérů není v dostupných podkladech potvrzen.
Při pohledu na celek stojí za pozornost především vztah zámku a kostela Povýšení svatého Kříže. Právě jejich propojení připomíná, že Hazlovský areál nebyl nikdy jen jednou izolovanou budovou, ale historickým centrem obce. Zámek a přilehlá bývalá zámecká zahrada jsou uváděny jako kulturně chráněný areál od roku 1996.
Hazlov je zajímavým cílem pro každého, kdo chce poznávat méně známé památky Karlovarského kraje. Nenabízí okázalý zámecký provoz s pevně danou návštěvní trasou, ale autentický příběh záchrany poškozeného areálu. Nejlépe jej lze číst při pomalé procházce: od kostela přes historické budovy až do parku, který dal někdejšímu zanedbanému prostoru novou funkci.