Rychmburk není jen zachovaná středověká pevnost. V jednom areálu se tu potkávají pozdně gotické a renesanční stavební vrstvy, barokní úpravy, hradní kaple, mohutná válcová věž i prostory, které dnes slouží muzeu. Hrad stojí v Předhradí na ostrožně mezi údolím Krounky a menším vodním tokem a je přirozeným centrem zdejšího historického celku.
Od středověké pevnosti k šlechtickému sídlu
Vznik Rychmburku se klade na přelom 13. a 14. století. Mezi první držitele patřili Tas z Pardubic a Staré a od roku 1297 Beneš z Vartemberka. Jeho nástupci hrad rozšířili o opevněné předhradí, které dodnes připomíná, že Rychmburk nebyl izolovanou stavbou, ale součástí většího sídelního a obranného systému.
Ve 14. století se hrad spojil s rodem Flašků z Pardubic. Roku 1361 jej získal Vilém Flaška a později jeho syn Smil, známý také jako básník a spisovatel. Roku 1392 přešlo panství na Otu Berku a Bočka z Kunštátu a Poděbrad. Do jeho rozsáhlého majetkového celku tehdy patřily také Hlinsko, Svratka a Skuteč.
Rychmburk se nevyhnul ani husitským válkám. V roce 1425 jej obsadili husité, podle hradní historie však nešlo o dobytí klasickým útokem. Posádka se po událostech v nedalekých Lažanech vzdala a odešla na základě dohody.
Věž, kaple a stopy renesance
Dnešní vzhled hradu výrazně ovlivnila přestavba z let 1530 až 1540, spojovaná s Jindřichem z Valdštejna. Původně obranný objekt tehdy získal podobu, v níž se pozdně gotické prvky propojily s nastupující renesancí. Na válcové věži se dochovaly zbytky renesančního psaníčkového sgrafita, které dodnes upozorňují na proměnu někdejší pevnosti v reprezentativnější sídlo.
Za pozornost stojí také gotické sklepy a hradní kaple s hvězdovou klenbou, umístěná ve druhé úrovni věže. Na konci 18. století prošel Rychmburk další výraznou proměnou. Barokní úpravy z let 1794 až 1798 se spojují především s Filipem Kinským.
Od roku 1823 vlastnil hrad bavorský knížecí rod Thurn-Taxis. Po přikoupení statku Košumberk v roce 1826 patřilo rychmburské panství k největším v kraji. Po pozemkové reformě a pozdějším znárodnění v roce 1945 se využití areálu změnilo. V hradu vznikl domov pro staré občany a později zde působil také Domov na cestě pro dlouhodobě duševně nemocné. Od roku 2021 se o objekt stará Regionální muzeum v Chrudimi.
Od středověkých oltářů k planetám
Současná návštěvnická trasa ukazuje hrad v několika různých rovinách. V gotických sálech jsou vystaveny středověké oltáře z Chrudimska, další expozice přibližuje dějiny hradu a rychmburského panství. Nechybí autenticky zařízená domácnost správce, výstava věnovaná pivovarnictví v Pardubickém kraji ani expozice útrpného práva v podzemí.
Výraznou novinkou sezony 2026 je dlouhodobá expozice Alchymie planet. Vznikla ve spolupráci Regionálního muzea v Chrudimi, Heyrovského ústavu Akademie věd ČR a dalších institucí. Pomocí modelů planet, meteoritů, minerálů, molekul nalezených ve vesmíru a interaktivních prvků vysvětluje, jak vznikají planety a jaké chemické podmínky mohou vést ke vzniku života. Nejde přitom o klasickou astronomickou výstavu, ale o pohled astrochemie a astrobiologie.
S výkladem expozice souvisí také nález střepu z alchymistické trojnožky pod hradem. Ten je zajímavou archeologickou stopou, sám o sobě však nedokazuje, že se na Rychmburku skutečně provozovala alchymie.
Předhradí jako výletní cíl
Hrad je součástí městské památkové zóny Předhradí, vyhlášené v roce 1990. Za jeho mostem proto stojí za to pokračovat také do původního předhradí s dochovaným prstencem hradeb a baštami. V okolí najdete renesanční panský pivovar, kostel Panny Marie Sedmibolestné a Panskou zahradu, která vznikla proměnou původní štěpnice v ozdobný areál. Historicky zde bývaly skleníky, altán, dřevěné divadlo, poustevna i gloriet; zahrada v posledních letech prošla revitalizací.
Praktickým i památkově zajímavým tématem je hradní most. Jeho první etapa generální opravy skončila v červenci 2025. Další práce jsou plánovány po sezoně 2026 a mají se týkat spodní části mostu, kleneb, schodišť a omítek. Termín i přístupnost se proto mohou měnit.
Co vědět před návštěvou
Vnitřní trasa je bez průvodce a zahrnuje druhé a třetí nadzemní podlaží, kapli, koncertní sál i věž. Z věže se otevírá výhled do okolí, výstup však vede po příkrých točitých schodech. Náročnější jsou také sklepní prostory. Expozice ve vyšších podlažích a toalety na nádvoří jsou přístupné návštěvníkům s omezenou schopností pohybu.
V sezoně 2026 bývá hrad v květnu a říjnu otevřen o víkendech, od června do září zpravidla od úterý do neděle. Aktuální režim je vhodné ověřit před cestou. Autem se doporučuje zaparkovat u kostela a dojít přibližně 600 metrů pěšky; přístupová komunikace k hradu je vyhrazena rezidentům. Z nádraží Předhradí je to k hradu asi 2,2 kilometru. Výlet lze prodloužit do Šilinkova údolí, směrem na Luži a Košumberk nebo po značených trasách v okolí Krounky.