Stačí jediný starý snímek a známé město může na okamžik působit cize. V Rychnově nad Kněžnou tuto proměnu připomíná expozice historických fotografií v budově bývalých kasáren. Zachycuje nejen důležité stavby a náměstí, ale také každodenní život, slavnostní okamžiky a místa, která už dnes v ulicích nenajdeme.
Rychnov objektivem Františka Šmiky
Základem původní rychnovské fotografické expozice se staly snímky místního fotografa Františka Šmiky. Fotografoval především na přelomu 19. a 20. století a jeho pozornost směřovala do centra města i k jeho okrajovým částem. Díky tomu dnes fotografie neslouží jen jako pohlednice někdejšího Rychnova, ale také jako cenný doklad jeho podoby před více než sto lety.
Na snímcích lze sledovat uspořádání ulic, vzhled domů i podobu veřejných prostranství. Vedle reprezentativních míst se objevují také obyčejné výjevy, které by se do oficiálních dějin města možná nedostaly: lidé v ulicích, běžný provoz nebo prostředí na okraji zástavby. Právě tato kombinace dává historickým fotografiím jejich sílu.
Ulice, které překryla novější výstavba
Jedním z nejzajímavějších témat jsou místa, která z Rychnova postupně zmizela. Historické snímky připomínají celé ulice zbourané v souvislosti s výstavbou sídliště Na Trávníku. Návštěvník tak může porovnávat nejen jednotlivé domy, ale i rozsáhlejší změny městské struktury.
Podobné srovnání nabízí také pohledy na Pelclovo nábřeží, Starou poštu, někdejší lázně nebo sídliště Draha. Některé fotografie zachycují významné budovy v 50. letech 20. století, jiné umožňují sledovat, jak se v průběhu desetiletí měnil prostor kolem nich. Historie města se zde neukazuje jako uzavřená minulost, ale jako řada postupných zásahů, oprav, demolic a nových začátků.
Od běžného života k velkým dějinám
Fotografie nejsou pouze stavebním plánem starého Rychnova. Zachycují také události, které obyvatelé města prožívali společně. K výrazným obrazům patří snímek z 28. října 1918, kdy lidé na Starém náměstí zapalovali rakouské znaky a portrét císaře. V obrazovém archivu se objevují také motivy spojené s oslavami osvobození v roce 1945, s návštěvou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka nebo s požárem piaristického gymnázia.
Takové záběry doplňují velké historické události o místní perspektivu. Ukazují, jak se dějiny otiskly do konkrétního náměstí, budovy a davu lidí. Vedle nich mají ale podobnou vypovídací hodnotu i fotografie bez výjimečné události – právě ony zachycují rytmus města v době, kdy ještě nikdo netušil, že se jednou stanou historickým pramenem.
Expozice se rozšířila na celé Rychnovsko
Původní stálá výstava vznikla v roce 2003 a obsahovala 228 historických fotografií. Navazovala na starší výstavu z 90. let, která se konala na rychnovském zámku. Pozdější obnovená koncepce už nezůstala pouze u města. Zaměřila se na celé Rychnovsko a zahrnula všech devět měst okresu – od Borohrádku a Dobrušky přes Opočno, Kostelec nad Orlicí či Vamberk až po Rychnov nad Kněžnou.
Součástí širšího pojetí jsou také fotografie z 60. let 20. století a srovnávací snímky pořízené v roce 2019. Materiály řazené od nejstarších po nejmladší tak umožňují sledovat proměny nejen jednotlivých domů, ale i celých městských prostorů v delším časovém oblouku.
Za fotografiemi do muzea i do archivu
Expozice Rychnovsko na historických fotografiích sídlí ve správní budově Muzea a galerie Orlických hor v bývalých kasárnách na adrese Jiráskova 2. Podle aktuálních údajů muzea je přístupná ve všední dny a vstupné se neplatí; před návštěvou je však rozumné ověřit aktuální režim. Prohlídka obvykle zabere přibližně půl hodiny.
Část fotografického dědictví lze procházet také v online fotoarchivu muzea. Ten obsahuje například další záběry nábřeží, historických budov a poválečného Rychnova. Archiv je cennou pomůckou pro každého, kdo si chce při procházce porovnat minulou a současnou podobu města. U některých starších záznamů se mohou objevit nepřesnosti v dataci nebo určení místa, proto je vhodné brát popisky jako studijní vodítko a při odborném či publikačním využití se obrátit na muzeum.