Největší překvapení Rychnova nad Kněžnou čeká návštěvníka ve chvíli, kdy si uvědomí, že před sebou nemá pouze samostatný zámek. Na návrší se tu propojují rezidence Kolowratů, kostel Nejsvětější Trojice, zvonice, někdejší kolej i další stavby. Celek působí jako promyšlená barokní městská scenérie, které se někdy říká Rychnovské Hradčany.
Zámek, který rostl ve dvou etapách
S rodem Kolowratů je rychnovské sídlo spojeno od roku 1640. Nový raně barokní zámek vznikal v letech 1676 až 1690 jako čtyřkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Reprezentativní sídlo mělo vyjadřovat postavení Františka Karla I. Kolowrata a současně nabídnout pohodlné zázemí aristokratické rodině.
Výrazná proměna přišla na počátku 18. století. Areál byl rozšířen a architektonicky sjednocen s kostelem Nejsvětější Trojice. Na této přestavbě se významně podílel Jan Blažej Santini-Aichel, jehož jméno je spojováno s podobou celého zámeckého návrší. Přesné datování zásahů se v pramenech liší, bezpečně je lze zařadit do první třetiny 18. století.
Santiniho přístup se nejvýrazněji projevil na kostele. Jeho nové, pootočené průčelí bylo pohledově srovnáno s osou zámku. Mezi průčelím a původní hmotou kostela vznikla loretánská kaple a další prostory. Důležitá proto není jen výzdoba jednotlivých budov, ale především jejich vzájemné uspořádání. Zámek, kostel a zvonice spolu vytvářejí působivý celek, který se nejlépe čte přímo v prostoru.
Kolowratské sbírky jako rodinný příběh
Interiéry zámku připomínají, že aristokratické sídlo nebylo pouze místem každodenního bydlení. Bylo také scénou pro reprezentaci a uchovávání rodové paměti. Těžiště kolowratské sbírky tvoří portréty předků, lovecké obrazy a zátiší. Návštěvnický okruh představuje historické místnosti s původním mobiliářem, obrazy, zbraněmi, broušeným sklem i sbírkou vějířů.
Pozornost si zaslouží také takzvaný moravský Excalibur, který patří k výrazným exponátům zámeckých interiérů. Vedle samotné výtvarné hodnoty zde zajímavě funguje i symbolika: zbraň, portréty předků a lovecké motivy společně vyprávějí o tom, jak si šlechtický rod vytvářel obraz vlastní minulosti.
Historie zámku přitom nebyla bez přerušení. Po roce 1948 byl kolowratský majetek zestátněn. Rodině se zámek včetně sbírek vrátil v dubnu 1992 na základě restitučního zákona. Dnes je část areálu znovu rodovým sídlem, zároveň však zůstává otevřená veřejnosti.
Kryštof: hlas renesanční zvonice
Východně od kostela stojí pozdně renesanční hranolová zvonice z roku 1604. Ještě starší než barokní přestavba zámku je její zvon Kryštof, odlitý roku 1602 Janem Benešovským z Moravské Třebové. Na jeho vzniku se podíleli také zvonařovi syn Silvestr a dcera Zuzana.
Zvon dostal jméno po tehdejším majiteli rychnovského panství Kryštofu Betenglovi z Neyenperka. Ve zvonovém plášti je zalito 25 mincí a bohatá výzdoba doplňuje jeho mimořádný zvuk. Podle provozovatele jde o třetí největší funkční zvon v Čechách; váží přibližně sedm tun. Právě spojení historické konstrukce, výtvarných detailů a živé zvukové funkce dělá ze zvonice jeden z nejsilnějších zážitků celého areálu.
Prohlídka kostela Nejsvětější Trojice zahrnuje také Loretu, Pražské Jezulátko a návštěvu zvonice. Její závěr může doprovodit právě zvuk svatého Kryštofa. V tu chvíli se architektura, historie i současnost místa spojí velmi bezprostředně.
Zámek jako kulturní centrum Podorlicka
Rychnovský zámek dnes nežije jen svou minulostí. Ve druhém patře sídlí Orlická galerie, která se zaměřuje na české výtvarné umění od přelomu 19. a 20. století do současnosti. Významnou část jejího zaměření tvoří tvorba spojená s Orlickými horami a Podorlickem. Stálé expozice představují mimo jiné díla Jana Trampoty, Věry Jičínské a Karla Hladíka.
Prostory východního křídla využívá také Muzeum a galerie Orlických hor. Návštěva tak může spojit prohlídku šlechtického sídla s regionálním uměním a muzejnými expozicemi. Praktickým zakončením je Café Kolowrat s terasou, kam lze zavítat i bez absolvování zámecké prohlídky.
Zámek najdete na adrese Kolowratská 1 v Rychnově nad Kněžnou. Hlavní sezona obvykle probíhá od června do září, přičemž přesné časy prohlídek a aktuální režim se mohou měnit. Prohlídky jsou vedené průvodcem, oba hlavní okruhy lze spojit do delší návštěvy a areál je podle provozovatele bezbariérový. K dispozici je také parkování a stojan na jízdní kola.