Čtyři Schieleho díla, jeden výrazný umělecký vztah a příběh vídeňské moderny. Právě na to se zaměří komentovaná prohlídka ve Veletržním paláci, která návštěvníky zavede do expozice 1796–1918: Umění dlouhého století. Výklad povede historička umění Michaela Vrchotová a během přibližně 45 minut představí díla Egona Schieleho i jejich souvislosti s Gustavem Klimtem.
Od Klimtova vlivu k vlastnímu výrazu
Gustav Klimt patřil k nejvýznamnějším osobnostem vídeňské secese a pro mladšího Egona Schieleho představoval důležitý inspirační bod i profesní vzor. Schiele bývá v tomto kontextu označován za Klimtova žáka, jeho tvorba se však postupně vydala velmi osobitým směrem. Z dekorativní elegance secese se posunul k naléhavému, často zneklidňujícímu výrazu, který stavěl do popředí lidské tělo, emoce a křehkost existence.
Prohlídka ukáže, jak se mezi oběma umělci vytvářela návaznost, ale také kde se jejich přístupy rozcházely. Klimtova tvorba je spojována s bohatou ornamentikou a symbolikou, zatímco Schieleho figury často působí syrově, neklidně a záměrně neidealizovaně. Právě tento rozdíl pomáhá pochopit, proč se Schiele stal jednou z klíčových postav expresionismu.
Autoportrét, květiny i obraz smrti
Výklad se soustředí na Schieleho kresbu Vlastní podobizna a na trojici obrazů Zátiší s květinami, Mrtvé město a Těhotná žena a smrt. Každé z děl otevírá jiný způsob, jakým umělec zachycoval člověka a svět kolem něj.
Autoportrét umožňuje sledovat Schieleho zájem o vlastní podobu a psychologii výrazu. Zátiší zase ukazuje, že jeho pozornost nepatřila pouze lidské figuře. Městský motiv přináší téma prostoru a atmosféry, zatímco obraz Těhotná žena a smrt staví vedle sebe vznik života a jeho konečnost. Sexualita, tělesnost a smrt se u Schieleho neobjevují jako okrajová témata, ale jako součást jeho pohledu na lidskou existenci.
Právě díky zaměření na konkrétní díla není prohlídka jen obecným vyprávěním o vídeňské moderně. Návštěvníci mohou sledovat, jak se širší umělecké a společenské proměny otiskly do jednotlivých obrazů a kresby.
Expozice, která propojuje domácí i zahraniční umění
Prohlídka se koná ve 4. patře Veletržního paláce, v expozici 1796–1918: Umění dlouhého století. Ta nepředstavuje umění pouze jako chronologickou řadu děl. Do společného kontextu staví českou i zahraniční tvorbu a ukazuje, jak spolu jednotlivé umělecké proudy souvisely.
Schiele a Klimt tak nejsou izolovanými jmény z dějin umění. Jejich tvorba se stává součástí širšího příběhu, v němž se potkávaly secese, symbolismus, expresionismus i nové pohledy na lidské tělo. Ve sbírkách Národní galerie Praha jsou vedle uvedených Schieleho děl zastoupeny také další práce, například Sedící akt nebo Sedící žena s pokrčenými koleny. Klimtovu tvorbu připomínají mimo jiné obrazy Panna a Vodní zámek.
Funkcionalistická budova jako kulisa staršímu umění
Samotný Veletržní palác vytváří k historickým dílům zajímavý kontrast. Funkcionalistická stavba vznikla v letech 1925 až 1928 podle návrhu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Po požáru v roce 1974 prošla rozsáhlou obnovou a od roku 1976 slouží jako jedno z hlavních sídel Národní galerie Praha.
Na jednom místě se tu potkává architektura 20. století s uměním od konce 18. století až po modernu. Vstupenka do expozice 1796–1918 zároveň platí i pro další sbírkové expozice ve Veletržním paláci, takže návštěvu lze rozšířit o pohled na české umění první republiky, poválečnou architekturu nebo tvorbu druhé poloviny 20. století.
Kdy se prohlídka koná
Program O umění zblízka: Egon Schiele a Gustav Klimt ve sbírkách NGP je naplánován na neděli 25. října 2026. Podle aktuálních údajů Národní galerie Praha jsou vypsány časy 10:00, 13:00 a 15:00; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální nabídku a dostupnost míst. Setkání účastníků probíhá u pokladen Veletržního paláce.
Základní vstupné činí podle zveřejněných informací 300 korun, zlevněné 190 korun. Členové Klubu přátel NGP a držitelé průkazu ZTP/P mají zvýhodněné vstupné. Veletržní palác najdete na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Dobře dostupný je metrem C ze stanice Vltavská a tramvajemi na zastávky Veletržní palác nebo Strossmayerovo náměstí.