Na první pohled vypadá jako zvláštně poskládaná skalní věž. Pískovcový útvar Sedm chlebů u Želíz však nevytvořil člověk, ale déšť, vítr, mráz a dlouhé působení zvětrávání. Skalní jehla se rozpadá do několika výrazných částí, které připomínají bochníky chleba položené jeden na druhém. Právě podle tohoto tvaru získala své neobvyklé jméno.
Skála jako ukázka práce přírodních sil
Pískovec dokáže působením počasí vytvářet tvary, které vypadají téměř jako lidské dílo. V případě Sedmi chlebů se jednotlivé vrstvy a členění skály zvýraznily tak, že v ní návštěvník snadno rozezná známý předmět z každodenního života. Nejde ovšem o přesně opracované bloky ani o umělou plastiku. Podoba útvaru je výsledkem postupného odnosu měkčího materiálu a odolnosti jednotlivých částí horniny.
Právě přirozený původ odlišuje Sedm chlebů od některých dalších skalních zajímavostí v okolí. Kokořínsko a Liběchovsko jsou známé nejen pískovcovými roklemi a skalami, ale také reliéfy a plastikami vytesanými do horniny. Při jednom výletu tak lze porovnat dvě různé podoby práce se skálou: pomalé modelování přírodními silami a záměrný zásah člověka.
V blízkosti jeskyně Mordloch
Sedm chlebů leží nedaleko jeskyně Mordloch, která tvoří další výraznou zastávku v této části okolí Želíz. Jde o skalní prostor vytvořený v pískovci. Podle regionálního popisu má obytná část přibližně šest krát pět metrů a navazuje na ni nízká chodba.
S Mordlochem se pojí vyprávění, že mohl v minulosti sloužit jako úkryt, například za třicetileté války. Tato představa patří k místnímu podání a není vhodné ji chápat jako bezpečně doložený historický fakt. Přesto jeskyně dokresluje atmosféru výletu: v krátkém úseku se tu střídají přírodní skalní útvary s místy, která v minulosti mohla lidem poskytovat alespoň provizorní útočiště.
Výlet po žluté značce
K lokalitě vede značená turistická trasa a jako přirozený výchozí bod může posloužit obec Želízy. Žluté značení propojuje oblast Želíz, Štětí a Liběchova a umožňuje sestavit delší procházku podle času a kondice. K Sedmi chlebům se podle turistického popisu od hlavní trasy odbočuje po žlutém značení; před cestou je proto rozumné ověřit aktuální podobu stezky v turistické mapě.
Okolí nabízí mnohem víc než jedinou skálu. Do širšího výletního okruhu lze zařadit například jeskyni Žabí, Harfenici, skalního Hada, Klácelku nebo Čertovy hlavy. Právě Čertovy hlavy a další díla Václava Levého dávají výpravě druhou, kulturně-historickou rovinu. Zatímco Sedm chlebů je dílem eroze, některé nedaleké reliéfy vznikly lidskou rukou přímo v pískovci.
Co čekat na místě
Výlet vede lesnatou krajinou typickou pro Kokořínsko. Odměnou není vyhlídka do široké krajiny, ale objevování skalních detailů, dutin a tvarů ukrytých mezi stromy. Sedm chlebů je zajímavé právě tím, že při pohledu z různých stran může jeho podoba působit odlišně. Fotograficky vynikne zejména ve chvíli, kdy vyniknou členité hrany skály a její odstín kontrastuje s okolním lesem.
V pískovcovém terénu je třeba počítat s nerovným povrchem, kořeny a kluzkými místy po dešti. Na skalní útvary ani na reliéfy není vhodné lézt. Nejenže hrozí pád, ale dochází tím také k poškozování povrchu, který se přirozeně mění a zvětrává. Sedm chlebů navíc nemá jednoznačnou poštovní adresu, takže je při plánování praktičtější pracovat s názvem lokality a turistickou mapou než s adresou obce.
Krátká zastávka u Sedmi chlebů tak může být součástí podstatně pestřejšího výletu. Na malém území u Želíz se tu potkávají přírodní pískovcové útvary, skalní prostory, pověsti i umělecká díla. Právě tato různorodost dělá z okolí jedno z míst, kam se vyplatí vydat bez spěchu a s chutí všímat si detailů.