Na první pohled působí Špičák u Štětí jako obyčejný kopec v krajině mezi lesy, poli a pískovcovými skalami. Výška 281 metrů z něj nedělá žádného horského velikána a na vrcholu nestojí rozhledna ani rozsáhlé turistické zázemí. Právě v tom je ale jeho kouzlo. Krátký výlet ze Štětí nabídne otevřený výhled, geologickou zajímavost i možnost vnímat krajinu, v níž se potkává příroda s průmyslovým městem.
Čedičový vrch v pískovcové krajině
Špičák leží v katastru místní části Stračí a vznikl při třetihorní vulkanické činnosti. Tehdy vyvřelina pronikla vrstvami pískovců a vápenců, které jsou pro okolní oblast typické. Tmavé čedičové těleso tak dnes vystupuje v krajině, kde se střídají světlé pískovcové skály, lesy, louky a zemědělské plochy.
V minulosti se na vrchu těžil čedič, který sloužil jako štěrk. V terénu proto najdeme pozůstatky lomu. Někdy se o nich mluví jako o sopečném kráteru, ale takové označení je potřeba brát s rezervou. Opatrnější výklad spojuje viditelné prohlubně především s těžbou. Některé turistické materiály sice Špičák popisují jako vyhaslou sopku s kráterem, jednoznačně potvrzený zachovaný kráter však z dostupných podkladů nevyplývá.
Panorama od Řípu po průmyslové Štětí
Největší odměnou za výstup je výhled. Podle počasí se otevírá pohled na Štětí, výrazný Říp, vápencový vrch Sovici a oblouk Českého středohoří. Na dohled jsou také kopce Kokořínska, Liběchov a Mělník. Za dobré viditelnosti lze sledovat širší panorama Českého středohoří, které se z nízkého vrchu ukazuje v překvapivém měřítku.
Zajímavý je přitom kontrast jednotlivých částí výhledu. Na jedné straně se rozkládají lesy, pole a pískovcová krajina, na druhé se připomíná výrazně průmyslový charakter Štětí s papírenským provozem a komíny. Špičák tak není jen místem pro obdivování přírodních dominant. Ukazuje také, jak blízko sebe mohou v české krajině stát lesní zákoutí, historické obce a rozsáhlý průmysl.
Rostliny, které stojí za pozornost
Okolí Špičáku patří k floristicky zajímavé oblasti Podřipské tabule. Historické botanické záznamy odtud uvádějí například máčku ladní, chrpu latnatou, ostřici nízkou nebo len tenkolistý. Zaznamenány byly také další teplomilné druhy, mezi nimi černucha rolní, mák roháček, čistec rolní a lněnka rolní.
Pro návštěvníka to neznamená, že všechny tyto rostliny při každé cestě určitě uvidí. Část údajů pochází z nálezů starých několik desetiletí a současný stav lokality nebyl v dostupných podkladech ověřen novou inventarizací. Zajímavým symbolem zdejší suché vegetace je máčka ladní, ostnitá rostlina připomínající bodlák. Při pozorování je nejlepší zůstat na cestách, nic netrhat a brát místní flóru jako důvod k pozornosti, ne ke sběru.
Po stopách loupežníka Štětky
Špičák je jedním ze zastavení Naučného putování loupežníka Štětky. Rozsáhlejší projekt má 21 zastavení a věnuje se přírodě, geologii, historii, zemědělství i průmyslu Štětska. U Špičáku se zastavení zaměřuje na krajinu regionu. Trasa propojuje také Stračí, Mariánskou a Hraběcí kapli, jeskyni Mordloch, pískovcovou skálu Sedm chlebů a další místa v okolí.
Pro rodiny mohou být zajímavé interaktivní prvky, soutěže nebo geocaching. Jejich podoba a stav se však mohou v čase měnit, proto je dobré ověřit aktuální informace před cestou. Hraběcí kaple navíc připomíná tragickou událost z roku 1720, kdy byl na tomto místě zavražděn hrabě Jan Vratislav Clary ze Spärbebachu. Výlet tak může spojit přírodu s regionální historií, aniž by bylo nutné zdolávat dlouhou trasu.
Prakticky na Špičák
Nejjednodušší přístup vede ze Štětí přes Stračí po žluté turistické značce. Starší popisy uvádějí přibližně 2,5 kilometru ke kapli a následné pokračování lesní krajinou. Městské informační centrum nabízí také komentovaný okruh Ze Štětí na Špičák, dlouhý zhruba 4 kilometry a časově náročný přibližně tři hodiny. Ten je určen skupinám nejméně pěti osob a objednává se předem.
Po dešti mohou být lesní a polní cesty blátivé a jejich stav se může měnit podle počasí i zemědělského provozu. Samostatná návštěva proto nevyžaduje zvláštní vybavení, hodí se však pevná obuv a mapa. Špičák není samostatně doložen jako chráněné území; širší okolí navazuje na krajinu na okraji CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Kdo chce vrch poznat v tradičním termínu, může sledovat také novoroční výstup pořádaný štětskými turisty.