Jaroslav Seifert, dosud jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu, se vrátí do prostředí, které je s pražským uměleckým životem spojeno stejně výrazně jako jeho jméno. Literárně-hudební večer se uskuteční v sobotu 19. září 2026 od 18:30 v komplexu Kavárny Slavia, konkrétně v prostoru restaurace Parnas. Termín připadá jen několik dní před 125. výročím Seifertova narození.
Od poetismu k milostným písním
Program nebude připomínat pouze nejznámějšího českého básníka, ale pokusí se ukázat různé podoby jeho tvorby. Zazní texty spojené s poetistickou avantgardou, kterou zastupují například sbírky Na vlnách TSF a pozdější Svatební cesta. Prostor dostanou také satirické a ironické básně, jež Seifert publikoval v sociálnědemokratickém tisku.
Další část večera se zaměří na jeho vztah k výtvarnému umění a literatuře. Výběr z díla Ruka a plamen připomene Seifertovy pocty českým malířům a básníkům. Zastoupena bude rovněž překladatelská práce, konkrétně soubor Láska v písních z celého světa, který vznikal ve spolupráci s Pavlem Eisnerem. Jeho jméno přitom za nacistické okupace nemohlo být veřejně uváděno.
Básně přednese herečka Kateřina Coufalová. Hudební doprovod vytvoří Ljubov Plavská, která se věnuje perské a východoevropské hudbě, a Aida Mujačić s hudbou balkánskou. Večerem provede moderátor Pavel Straka. Právě spojení mluveného slova s odlišnými hudebními tradicemi může dát Seifertovým veršům nový rytmus a zasadit je do širšího kulturního kontextu.
Básník pražské avantgardy
Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze a zemřel tamtéž 10. ledna 1986. K literatuře se výrazně přihlásil už v době avantgardy. Podílel se na vzniku skupiny Devětsil a spolu s Karlem Teigem redigoval Revoluční sborník Devětsilu. Patřil také k osobnostem, které pomáhaly formulovat poetismus – umělecký směr hledající poezii v moderním městě, každodennosti, cestování i hravosti.
Od roku 1949 se věnoval výhradně literatuře. Nobelovu cenu za literaturu získal v roce 1984. Jeho poezie přitom nestojí stranou českých dějin a kultury. V širším pohledu se v ní propojuje osobní vzpomínka, proměnlivá zkušenost 20. století i citlivost k českému jazyku. Právě tento rozměr může být jedním z důvodů, proč Seifertova tvorba dodnes oslovuje i mimo školní seznamy četby.
Slavia jako přirozené místo pro literární večer
Kavárna Slavia sídlí v Lažanském paláci, novorenesanční budově z let 1861 až 1863. Otevřena byla roku 1882 a patří k nejstarším kavárnám na Národní třídě. Její poloha u Vltavy, v blízkosti Národního divadla, i výhled na Pražský hrad z ní dělají výrazné místo pražské kulturní mapy.
Slavia byla po desetiletí spojená s herci, režiséry, spisovateli, malíři, tanečníky i operními pěvci. V pozdější době se zde scházeli také Václav Havel, Josef Škvorecký, Bohumil Hrabal a další osobnosti spojené s disidentským prostředím. Připomínka Seiferta tak nebude zasazena do neutrálního sálu, ale do prostoru, kde se umění a veřejný život historicky potkávaly u jednoho stolu.
Co vědět před návštěvou
Pořad je naplánován na sobotu 19. září 2026 od 18:30. Jako místo konání se uvádí Kavárna Slavia, vstup ze Smetanova nábřeží 2; v adresních údajích se objevuje také Národní 1 v Praze 1. Programové přehledy uvádějí vstup zdarma, současně však pracují s rubrikou vstupenek a odkazují na informační či prodejní stránku. Před cestou je proto vhodné ověřit, zda bude nutná rezervace nebo registrace.
Návštěvu večera lze spojit s procházkou po Národní třídě, okolím Národního divadla a Smetanova nábřeží. Samotná Slavia nabízí nejen historickou atmosféru, ale také výhled na Vltavu a známý obraz Piják absintu od Viktora Olivy. Literární program tak může být příležitostí poznat jednu z pražských kaváren, v nichž se kulturní dějiny města neodehrávaly pouze na pódiu, ale také v každodenním rozhovoru návštěvníků.