Rozestavěné pražské sídliště, bláto, stavební stroje a lidé, kteří se nedokážou domluvit. Právě z těchto ingrediencí vytvořila Věra Chytilová jeden z nejvýraznějších filmových obrazů pozdního socialismu. Její Panelstory aneb Jak se rodí sídliště uvede Kino Ponrepo ve čtvrtek 10. září 2026 od 18 hodin, tentokrát v nově digitalizované podobě.
Jižní Město jako filmové svědectví
Chytilová natáčela přímo na tehdy vznikajícím pražském Jižním Městě. Film se tak neodehrává v dekoracích, ale v opravdovém staveništi, kde mezi nedokončenými domy pokračuje výstavba a běžný život se teprve obtížně zabydluje. Interiéry i exteriéry poznamenávají provizorní podmínky, nepořádek a všudypřítomná stavební technika.
Rozestavěné sídliště zde není jen kulisou. Funguje jako zmenšený model společnosti, v níž se střetávají osobní potřeby s úředními postupy a kde zdánlivě jednoduché problémy narůstají kvůli lhostejnosti, chaosu a neschopnosti institucí reagovat. Pro dnešního diváka je zajímavé sledovat nejen dobovou podobu Jižního Města, ale také to, jak film zachycuje samotný proces vzniku nového městského prostředí.
Mozaika příběhů místo jedné hlavní postavy
Panelstory skládá děj z několika souběžných situací. Starý muž hledá byt své rodiny, dítě uteče ze školky, kolaudační komise se snaží řešit závady v nových bytech a těhotná žena čeká na pomoc. Každý z těchto příběhů ukazuje jiný druh bezmoci a jiný způsob, jak se člověk pokouší prosadit v systému, který působí odtažitě a nepřehledně.
Přestože bývá film označován jako komedie, nejde o pohodovou podívanou. Chytilová pracuje s groteskními situacemi, ostrým pozorováním i neuspořádanou energií každodenního života. Výsledkem je spíše kritická společenská moralita než klasická komedie. Vedle profesionálních herců se ve filmu objevují také neherci, což jeho civilní a místy až dokumentární působení ještě posiluje.
Film, který si na uvedení počkal
Na scénáři se s Věrou Chytilovou podílela Eva Kačírková, která ve filmu zároveň ztvárnila členku kolaudační komise Marii. Její zkušenost s prostředím výstavby nebyla pouze literární: jako manželka stavebního inženýra měla přístup k praktickým informacím o fungování sídlišť. Do scénáře se tak dostaly i konkrétní situace spojené s kolaudací, závadami a každodenním provozem nových bytů.
Domácí premiéra Panelstory byla původně plánována na rok 1980, nakonec se však snímek do československých kin dostal až v prosinci 1981 a zpočátku jen v omezeném počtu krajů mimo velká města. Mezitím získal Velkou cenu na festivalu autorských filmů v italském San Remu. I s odstupem tak zůstává dokladem o tom, jak citlivé mohlo být otevřené zachycení problémů, které oficiální obraz úspěšné bytové výstavby přehlížel.
Nový obraz pro současné publikum
Digitalizace z roku 2025 vycházela z originálního obrazového a zvukového negativu uloženého v Národním filmovém archivu. Na obnově spolupracovaly Národní filmový archiv, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Státní fond audiovize, UPP a Soundsquare. Nová verze se představila také na Berlinale 2026 v sekci Berlinale Classics a nyní se vrací do českých kin.
Projekce v Ponrepu tak není jen návratem známého filmu na plátno. Je příležitostí podívat se na pražská sídliště jako na živý historický materiál a zároveň si připomenout, že témata bydlení, kvality výstavby a fungování města nezmizela. Film se promítá ve formátu DCP.
Praktické informace
Kino Ponrepo najdete v Bartolomějské ulici 11 v Praze 1. Vstupenky bývají k dispozici online i v pokladně ve foyer, která se podle informací Národního filmového archivu otevírá hodinu před začátkem představení. Aktuální cenu a dostupnost je vhodné před návštěvou ověřit v programu kina. Ponrepo je bezbariérové a projekci lze spojit s procházkou historickým centrem – nebo s pozdějším výletem na Jižní Město, kde Panelstory vznikala.