Jen málokterý český zámek spojuje aristokratické sídlo, promyšlený park, dětské hospodářství a rozsáhlou sbírku věnovanou koním tak výrazně jako Slatiňany. Památka v Pardubickém kraji je spojená především s rodem Auerspergů a později také se Státním hipologickým muzeem. Díky tomu není jen ukázkou šlechtického bydlení, ale také místem, kde lze sledovat význam koně v přírodě, umění, dopravě, vojenství i sportu.
Od tvrze k venkovskému sídlu Auerspergů
Slatiňany se v písemných pramenech objevují už roku 1294 a zdejší tvrz je spolehlivě doložena v roce 1371. Původní opevněné sídlo se během staletí proměnilo nejprve v renesanční a později v barokní zámek. Renesanční přestavbu zahájil Bohuslav Mazanec z Frymburka ve spolupráci s císařským stavitelem Ulricem Aostallisem de Sala.
Rozhodující kapitola začala roku 1746, kdy Slatiňany sňatkem získali Auerspergové. Zámek využívali jako rodinné a lovecké sídlo, které postupně rozšiřovali a modernizovali. V době Františka Josefa Auersperga zde přibyly například koupelny, toalety, centrální vytápění a kanalizace. Část vybavení se na zámek dostala také z pražského paláce Colloredo-Mansfeld.
Po smrti posledního Auersperga Ferdinanda v roce 1942 přešel majetek na Josefa Karla Trauttmansdorffa. Po druhé světové válce byl konfiskován a část původního mobiliáře se rozptýlila do dalších kulturních institucí. Zámek tak prošel proměnou, která odráží nejen dějiny jednoho rodu, ale i zásadní změny české společnosti ve 20. století.
Muzeum, které ukazuje koně z mnoha úhlů
Státní hipologické muzeum vzniklo ve Slatiňanech v roce 1947 zásluhou profesora Františka Bílka a veřejnosti se otevřelo 1. října 1950. Jeho vznik souvisel také s chovem starokladrubských vraníků. Slatiňany se staly novým působištěm chovu poté, co kapacita hřebčína v Průhonicích přestala stačit. Právě František Bílek sehrál významnou roli v záchraně tohoto plemene.
Hipologická expozice není zaměřena pouze na milovníky koní. Přibližuje jejich evoluci, anatomii, chov i využití ve společnosti. Umělecká část představuje obrazy koní především z 18. a 19. století, další exponáty připomínají vojenské využití, dopravu, parforsní hony a dostihy. Nechybějí sedla, postroje ani předměty dokumentující, jak hluboko byli koně zapojeni do každodenního života i reprezentace.
V současnosti je hipologické muzeum kvůli stavebním pracím a modernizaci expozice uzavřeno. Před plánovanou návštěvou je proto dobré ověřit aktuální stav na oficiálních stránkách zámku. Připravovaná obnova má muzeu přinést modernější návštěvnické využití, zatímco část hipologického dědictví je dostupná v digitalizované podobě.
Park, který stojí za samostatnou procházku
Zámek obklopuje komponovaná krajina, jejíž základ vznikal od konce 18. století. Park se v 19. století rozšířil a propojil s oborou i řadou drobných staveb. Je ceněný také dendrologicky. Auerspergové zde pečovali o sbírku cizokrajných dřevin, mezi nimiž najdeme například kryptomérii japonskou, cedr atlaský, jinan dvoulaločný, katalpu nebo liliovník tulipánokvětý.
Neobvyklou součástí areálu je dětské hospodářství, zmenšenina venkovského statku. Šlechtické děti se zde učily pečovat o drobná zvířata, pěstovat plodiny, vařit a chápat hodnotu lidské práce. Právě tento prvek ukazuje zámek z méně obvyklé perspektivy: jako místo výchovy, učení a praktických dovedností, nikoli pouze okázalého bydlení.
Rozsáhlá obnova v letech 2017 až 2020 vrátila řadě částí areálu historickou podobu. Opravovaly se fasády, okna, dveře, interiéry, zahradní architektura, park i dětské hospodářství. Podle dochované fotodokumentace byla obnovena také venkovní lodžie, zbouraná v 50. letech 20. století. Celkové náklady projektu dosáhly 134 milionů korun.
Co navštívit v okolí
Prohlídka zámku může být začátkem celodenního výletu. Hlavní okruh provádí šestnácti interiéry prvního patra a také hospodářským zázemím v suterénu, kde se nachází kuchyně, umývárna nádobí a historická kotelna. K zajímavým detailům patří dětské pokoje, učebna, lovecká chodba, knihovna s přibližně pěti tisíci svazky nebo splachovací toaleta z roku 1903.
Nedaleko stojí knížecí konírny, dnes součást Národního hřebčína Kladruby nad Labem, a interaktivní muzeum starokladrubského koně Švýcárna. Rodiny s dětmi mohou pokračovat ke Kočičímu hrádku, romantické miniatuře hradu, případně k rozhledně Bára. Další trasu nabídnou Chlum, Kochánovické rybníky, třešňový sad nebo pískovcové skály ve Škrovádě.
Slatiňanský zámek je od roku 2002 národní kulturní památkou a součástí krajinné památkové zóny Slatiňansko-Slavicko. Spojení zámku, parku, hospodářského zázemí a koňské tradice z něj dělá pozoruhodný cíl východních Čech i ve chvíli, kdy hlavní hipologická expozice čeká na své nové otevření.