Na svahu Keprníku v Hrubém Jeseníku roste smrk, který podle dostupného dendrochronologického průzkumu překonal hranici pěti set let. Výzkumníci v jeho kmeni napočítali 489 letokruhů, a protože vzorek byl odebrán přibližně půl metru nad zemí, musel strom ještě několik let růst, než této výšky dosáhl. Jeho skutečné stáří se proto odhaduje na více než 500 let.
Smrk ztepilý stojí v nadmořské výšce kolem 1166 metrů na severovýchodním svahu Keprníku, v území dnešní Národní přírodní rezervace Šerák–Keprník. Má průměr kmene přibližně 77 centimetrů a dorůstá výšky přes 20 metrů. V odborných a popularizačních materiálech bývá označován za nejstarší zjištěný žijící smrk v přirozených horských lesích Jeseníků, někdy také za nejstarší žijící smrk u nás. Takové prvenství je ale vhodné chápat opatrně, protože celostátní srovnání se může měnit.
Věk stromu prozradily letokruhy
Stáří stromu nebylo určeno odhadem podle jeho mohutnosti, ale pomocí vývrtu z kmene. Odborníci použili nebozez, tedy nástroj, který umožní odebrat úzký váleček dřeva bez pokácení stromu. Na něm lze pod mikroskopem nebo při pečlivém měření sledovat jednotlivé letokruhy a porovnávat jejich posloupnost s dalšími vzorky.
Číslo 489 proto označuje počet letokruhů zachycených ve vzorku, nikoli přesný počet všech let, které strom prožil. Několik let potřeboval už na začátku svého života, aby dorostl do výšky odběru. Právě proto je přesnější mluvit o stromu starém více než pět století než uvádět jedno absolutně přesné číslo.
Keprník navíc není jediným místem v českých horách, kde se zachovaly mimořádně staré smrky. Na Šumavě byl doložen smrk starý 623 let, ten však již odumřel a pravděpodobně zanikl v roce 1994. Jesenícký strom tak zůstává cenným příkladem živého pamětníka přirozených horských lesů.
Prales, který má více než stoletou ochranu
Horské smrčiny pod Keprníkem nejsou zajímavé jen věkem jednotlivých stromů. Jejich význam spočívá také v přirozené skladbě a dlouhém vývoji bez běžného hospodářského využívání. Část území byla jako horský prales chráněna už od roku 1903 z iniciativy lichtenštejnské vrchnosti. Dnešní Národní přírodní rezervace Šerák–Keprník vznikla v roce 1989.
Rezervace chrání vedle horských smrčin také vrchoviště, subalpínská společenstva a alpínské bezlesí. V širším území se vyskytují vzácné druhy, například tetřev hlušec, tetřívek obecný nebo myšivka horská. Staré smrky mají navíc význam i pro budoucnost lesa: z původních jesenických porostů se odebírá osivo pro pěstování sazenic určených do nejvyšších horských poloh.
Keprník poznáte nejlépe pěšky
Samotný starý smrk není vyznačeným turistickým cílem a jeho přesná poloha není určena jako běžně navštěvovaný bod. Není proto vhodné pokoušet se ho hledat mimo značené cesty. Citlivá vegetace i půda v rezervaci se snadno poškozují a pohyb mimo trasu by zároveň podporoval erozi.
Nejlepší způsob, jak poznat zdejší krajinu, nabízí naučná stezka S Koprníčkem na Keprník. Přibližně čtrnáctikilometrová trasa s dvanácti zastaveními vede po červené značce z Červenohorského sedla přes hřeben Keprníku a Šeráku do Ramzové. Výlet spojuje příběh starých smrčin s výhledy, vrchovišti a otevřenými horskými partiemi.
Keprník je s výškou 1423 metrů nejvyšším vrcholem Keprnické hornatiny. Vrcholová skála nabízí rozhledy do okolní krajiny, ale hlavní kouzlo hřebene spočívá i v nenápadnějších detailech: pokroucených stromech, stopách přirozené obnovy a proměnlivé hranici mezi lesem a bezlesím.
Horská krajina pod tlakem návštěvnosti
Obliba hřebene zároveň přináší starosti. Automatické sčítače zaznamenaly v roce 2025 na jednom z úseků téměř 60 tisíc průchodů. AOPK proto v roce 2026 informovala o opravě přibližně 240 metrů stezky mezi sedýlkem pod Keprníkem a vrcholem, kde postupovala eroze.
Před cestou je rozumné ověřit aktuální stav tras a případná omezení. Přístup vede především z Červenohorského sedla nebo z Ramzové, odkud lze navázat směrem k Šeráku. Provoz lanové dráhy i stav stezek se mohou měnit. V národní přírodní rezervaci platí jednoduché pravidlo: držet se značení, nerušit zvířata a nechat starý prales dál nerušeně stárnout.