Ve výšce přibližně 1 603 metrů nad mořem stojí na vrcholu Sněžky kaple sv. Vavřince. Česko-polská hranice prochází přímo přes vrchol, česká část místa však administrativně spadá pod Pec pod Sněžkou v Královéhradeckém kraji. Kaple patří k nejvýraznějším historickým stavbám Krkonoš a bývá označována za nejvýše položený provozovaný sakrální objekt v Čechách.
Stavba vznikala uprostřed majetkového sporu
Historie kaple začala v 17. století, kdy ji nechal vybudovat slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch. Základní kámen byl položen roku 1653, samotná stavba se však na dlouhou dobu zastavila. Důvodem byl spor o vlastnictví vrcholových pozemků mezi Schaffgotschi a hrabětem Humprechtem Černínem.
Po urovnání konfliktu mohly práce pokračovat. Stavět v takové nadmořské výšce nebylo jednoduché, a tak si dokončení vyžádalo několik dalších let. Kaple byla nakonec vysvěcena 10. srpna 1681, v den svátku svatého Vavřince. Právě termín vysvěcení vysvětluje její zasvěcení. V krkonošské tradici je světec spojován také s horskými vůdci a záchranáři.
Podle tradičně uváděného vysvětlení měla být kaple rovněž poděkováním za navrácení zabaveného rodového majetku. Jisté však je, že její vznik souvisel s mocenskými poměry v oblasti i s rostoucím významem Sněžky jako poutního cíle.
Rotunda, která nebyla jen místem modlitby
Kaple má jednoduchý kruhový, respektive rotundový půdorys a dosahuje výšky zhruba 14 metrů. V drsném prostředí vrcholu působí její stavba střídmě, zároveň však dokládá, jak důležitým místem Sněžka už před staletími byla.
Po josefinských reformách byla kaple roku 1810 zrušena. Její příběh tím ale neskončil. Několik desetiletí sloužila jako přístřešek a ubytovna, příležitostně také jako hospoda. Sakrální objekt tak současně pomáhal řešit praktické potřeby lidí, kteří se na vrchol vydávali v době, kdy byla cesta výrazně náročnější než dnes.
Nového vysvěcení se kaple dočkala v roce 1854. V dalších letech ji několikrát poškodily požáry a opakovaně vyžadovala opravy. Poslední významná obnova proběhla roku 1999. Zahrnovala statické zpevnění a zateplení objektu, instalaci nového oltáře i restaurování nástěnných maleb.
Pouť, která spojuje obě strany hranice
Po vysvěcení se u kaple konaly bohoslužby několikrát ročně. Historické prameny hovoří o pěti poutních dnech, známých také jako Koppen-tage. S rozvojem přístupových cest na Sněžku přicházely stovky poutníků.
Dnešní svatovavřinecká pouť se koná 10. srpna a má výrazný česko-polský charakter. Na vrcholu se scházejí duchovní, horalé, poutníci i lidé spojení s horskou službou z obou stran hranice. Bohoslužba u kaple tak není jen připomínkou světce, ale také setkáním lidí, které spojuje společná krajina a historie Krkonoš.
Jak návštěvu naplánovat
Výstup ke kapli je třeba vnímat jako cestu do vysokohorského prostředí, nikoli jako běžnou návštěvu památky v obci. Na Sněžce se počasí mění rychle a vítr, mlha, námraza nebo sníh mohou zkomplikovat cestu i v létě. Aktuální stav tras a provoz lanové dráhy je proto vhodné ověřit před odchodem.
Na vrchol lze dojít pěšky z české i polské strany. Z Pece pod Sněžkou vede také lanová dráha přes Růžovou horu, jejíž provoz závisí na počasí a aktuálních podmínkách. Kaple nemá běžnou poštovní adresu; při plánování cesty je praktičtější hledat název místa nebo použít souřadnice 50.7360297 N, 15.7397664 E.
Nejvýraznější atmosféru má Sněžka během svatovavřinecké pouti. Konkrétní program se však může v jednotlivých letech měnit. Také případné otevření interiéru kaple není běžně zaručeno každý den, a je proto dobré ověřit aktuální možnosti u pořadatelů nebo místních institucí.