Jen málokterá historická sokolovna ukazuje tak názorně, jak širokou úlohu měl Sokol v životě českých měst. Sokolovna čp. 2 ve Veselí nad Lužnicí nebyla pouze místem pro tělocvik. Od svého vzniku hostila také společenské a kulturní aktivity a za první republiky se v ní promítaly filmy. Secesní dům v Budějovické ulici je dnes kulturní památkou a zajímavou zastávkou při procházce historickým jádrem města.
Stavba z peněz místní jednoty
Myšlenka na vlastní sokolovnu se ve Veselí nad Lužnicí začala proměňovat ve skutečnost na konci 19. století. Stavební družstvo místní sokolské jednoty bylo podle odborných podkladů založeno už v roce 1899. Pro stavbu byl získán pozemek po zbořeném domě hrnčíře Václava Svobody a na novém objektu se podílelo celé místní společenství.
Finance se nesháněly jediným způsobem. Jednota pořádala divadelní představení, koncerty a další podniky, jejichž výnos pomáhal stavbu zaplatit. Přidaly se členské příspěvky a půjčka u Občanské záložny. Sokolovna tak byla nejen výsledkem stavebního záměru, ale také dokladem organizovanosti a finančního úsilí zdejších obyvatel.
Prameny se v označení roku vzniku mírně rozcházejí. Jisté však je, že budova byla dokončena a slavnostně otevřena v roce 1905, konkrétně 23. července. Z této události se dochovala také historická fotografie. Pro tehdejší Veselí šlo o významný okamžik: jednota získala vlastní prostor pro pravidelný tělocvik i pro veřejný život.
Secese v sousedství kostela
Budova stojí v bezprostředním sousedství kostela Povýšení svatého Kříže. Jako nárožní jednopatrový dům obdélného půdorysu se uplatňuje v uliční frontě a společně s kostelem a okolní historickou zástavbou vytváří výrazný městský celek.
Na první pohled zaujme dochovaná secesní fasáda. Její výzdobu tvoří pilastry, štukové dekorace, sdružená okna, girlanda a stylizované rostlinné motivy. Reprezentativní vzhled přitom nesloužil pouze k okrase. Sokolovna měla být důstojným sídlem spolku, ale zároveň praktickou budovou určenou k pohybu, setkávání a pořádání různých akcí.
Od tělocviku k filmovým projekcím
Význam sokolovny se postupně rozšiřoval. V roce 1908 začaly v jednotě cvičit také ženy z Veselí a blízkého Mezimostí. Budova tak nebyla uzavřeným prostorem určeným jen mužům, ale stala se místem, kde se tělovýchovné aktivity otevíraly ženám a mladší generaci.
Po první světové válce získala veselská sokolská jednota v roce 1920 licenci k provozování biografu. Sál byl upraven tak, aby mohl sloužit filmovým projekcím, aniž by přišel o svou původní tělocvičnou funkci. Instalace promítacího zařízení ovšem jednotu zadlužila. I tato epizoda ukazuje, že sokolovna fungovala jako kulturní centrum, nikoli jen jako sportovní zázemí.
Po zrušení Sokola v roce 1948 přešla budova do majetku Tělovýchovné jednoty Lokomotiva ve Veselí nad Lužnicí. Její další využití se v průběhu desetiletí měnilo a podle současných údajů je objekt v soukromém vlastnictví.
Co uvidíte při návštěvě Veselí
Sokolovna stojí na adrese Budějovická 2, jižně od centra Veselí nad Lužnicí. Nejlépe si ji prohlédnete z veřejného prostoru, například při návštěvě kostela Povýšení svatého Kříže a při procházce historickou částí města. Pozornost si zaslouží především členění fasády a její secesní detaily, které vyniknou při pohledu z nároží.
Interiér nemusí být běžně přístupný veřejnosti. Protože je objekt uváděn jako soukromý, je vhodné případnou návštěvu vnitřních prostor předem ověřit u vlastníka nebo města. I samotný exteriér však připomíná příběh spolku, který si na začátku 20. století dokázal vybudovat vlastní dům a naplnit ho sportem, kulturou i společenským životem.