Podle místní tradice vznikla Španělská kaple v Novém Jičíně nad společným hrobem císařských vojáků, kteří padli při bojích v roce 1621. Protestantští protivníci tehdy v okolí města porazili císařskou posádku. Právě tato neklidná epizoda třicetileté války dala místu jeho původní pietní význam – a snad i lidové jméno, pod kterým je známé dodnes.
Oficiálně se památka jmenuje Kaple Bolestné Panny Marie, někdy se označuje také jako poutní kostel Panny Marie Bolestné. Stojí v prostoru Smetanových sadů, v lokalitě Horní předměstí, a patří k výrazným historickým stavbám Nového Jičína. Její příběh však není jen vojenský. Během staletí se měnila z dřevěné kaple v barokní poutní místo, sklad soli i znovu obnovený kostel.
Proč právě Španělská kaple
Název odkazuje na původ části císařské posádky. Významnou skupinu vojáků tvořili muži z Neapole. Neapolské království tehdy patřilo do španělských držav, a proto se vžil název Španělská kaple. Také vyprávění o společném hrobě je třeba chápat především jako historickou tradici. Místní podání je s památkou pevně spojené, přesné okolnosti bojů a vznik prvního pietního objektu však nejsou ve všech detailech doloženy stejně.
První kaple byla dřevěná. Roku 1724 ji nahradila zděná barokní stavba, posvěcená o tři roky později. Areál se následně rozšířil a v roce 1742 znovu vysvětil. Ve druhé a třetí třetině 18. století sem mířili poutníci, kteří přicházeli k obrazu Bolestné Panny Marie i na místo spojované s padlými vojáky.
Barokní stavba s překvapivou minulostí
Kaple je jednolodní podélná stavba s polygonálně uzavřeným chórem, příčnou lodí a bočními oratořemi. Na první pohled mohou zaujmout také mohutná kamenná zeď a baštovité útvary kolem areálu. Nejde však o skutečné opevnění. Tyto prvky jsou pozůstatkem někdejších nárožních kaplí a kaple svatého Josefa, které byly do areálu začleněny.
Osud stavby výrazně proměnily josefínské reformy. Roku 1787 byla kaple zrušena a začala sloužit jako sklad soli. Náboženskému účelu se vrátila až v 19. století, kdy ji novojičínský měšťan Franz Mech odkoupil a nechal opravit. Po znovuvysvěcení 9. května 1841 opět fungovala jako poutní místo.
Dnešní siluetu získala především při historizující úpravě v letech 1863 až 1864. V zadní části tehdy vyrostla vysoká čtvercová věž. Kaple je dnes kulturní památkou a v letech 2020 až 2022 prošla rozsáhlou obnovou. Opravy se týkaly střechy, věže, poškozených trámů, krytiny i historické fasády. Na obnově se podílely město, farnost, Moravskoslezský kraj a Česko-německý fond budoucnosti.
Vánoční betlém, který se dává do pohybu
Největším lákadlem pro návštěvníky v zimní sezoně bývá mechanický betlém. Jeho nejstarší část je podle dostupných údajů starší než 150 let a první jesličky měly být zakoupeny už roku 1860. Betlém se postupně rozšiřoval a na jeho počátcích či při jeho realizaci se podle regionálních podkladů podílel také novojičínský rodák a sochař Franz Barwig.
Nejde přitom jen o dekoraci vystavenou na několik prosincových týdnů. Pohyblivý betlém připomíná místní řemeslnou a výtvarnou tradici a patří k obrazům, které ke Španělské kapli neodmyslitelně patří. Konkrétní termíny zpřístupnění se mohou rok od roku měnit, proto je vhodné ověřit je před návštěvou u Římskokatolické farnosti Nový Jičín nebo v místním turistickém informačním centru.
Zastavení ve Smetanových sadech
Španělská kaple stojí na adrese K Nemocnici 150/43 a dobře se hodí jako zastávka při procházce Novým Jičínem. Interiér nebývá běžně otevřený každý den; přístupný je zejména při bohoslužbách, kulturních akcích, zvláštním programu a v době vystavení betléma. Po obnově se kaple veřejnosti představila například při Dnech evropského dědictví.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou historického centra a městské památkové rezervace. Zatímco centrum připomíná měšťanskou minulost Nového Jičína, Španělská kaple nabízí komornější a vrstevnatější příběh: od válečné tradice přes barokní poutní místo a sklad soli až po obnovenou památku, která v adventu získává znovu zvláštní atmosféru.