V srpnu 1938 se betonovalo, ale srub neměl pancéřové zvony, výzbroj ani vnitřní vybavení. Mnichovské události zastavily stavbu MJ-S 15 Závora v okamžiku, kdy byla hotová pouze hrubá betonová konstrukce. Po válce se k objektu armáda vrátila a dokončila jej. Dnešní návštěvník tak může v Dyjákovicích poznat nejen předválečnou pevnostní architekturu, ale i její poválečné úpravy.
Jeden srub z nedokončené linie
MJ-S 15 je samostatný oboustranný pěchotní srub těžkého opevnění. Stojí na jižním okraji obce u řeky Dyje, poblíž státní hranice. Patřil do úseku 2/XI. Hevlín, jehož plánovaná obranná linie měla být podstatně rozsáhlejší. Po mnichovské krizi už se v tomto úseku dalších dvanáct plánovaných srubů vybetonovat nepodařilo.
Objekt byl zařazen do II. třídy římské odolnosti, která měla odpovídat ochraně proti dělostřeleckým granátům až do ráže 240 milimetrů. Jeho projekt vycházel ze vzorového návrhu srubu OP-S 41, který nakonec postaven nebyl. Podle stejného projektu vznikly také objekty MJ-S 2 a MJ-S 3 v Šatově. Závora tak patří do širšího příběhu plánování opevnění na jižní Moravě, nikoli k osamoceným stavbám bez vazby na okolí.
Devět dní betonáže
Betonáž probíhala od 18. do 27. srpna 1938. Pražská firma Konstruktiva při ní spotřebovala 1 431 kubických metrů betonu. Když se stavba zastavila, chyběly kromě výzbroje a pancéřových zvonů také vnitřní dokončovací práce. Srub proto nebyl připraven k bojovému nasazení, přestože jeho mohutná železobetonová schránka už stála.
Teprve v letech 1947 až 1948 se doplnily například příčky, omítky a ochranný zához. V roce 1950 dostal objekt nově vyrobené pancéřové zvony z Vítkovických železáren. Jeho podoba tedy nevznikla najednou: nejprve se zrodila základní konstrukce, po válce přibyly prvky potřebné k dokončení a dalšímu využití.
Od Závory k Hrázi
Označení Závora je krycím jménem objektu. Kolem roku 1960 se začal používat název Hráz, odvozený od bývalé hráze, na níž srub stojí. Proměna se týkala také jeho určení a technického vybavení. Původní plán počítal s posádkou 37 mužů, po roce 1960 se uvádí 28 vojáků. Při poválečné reaktivaci se měnily mimo jiné filtroventilace a ochrana proti tlakové vlně.
V muzeu lze podle provozovatele vidět modernizovaný filtroventilační systém, vybavení pancéřových zvonů i původní pumpu. Nejde jen o jednotlivé exponáty: dohromady přibližují, jak se v uzavřeném prostoru řešilo větrání, obsluha a zajištění provozu. Technické muzeum v Brně při pevnostním programu v roce 2025 zmiňovalo také předválečné i poválečné vybavení a zbraně československé armády. Konkrétní instalaci každé zbraně právě v tomto srubu však nelze automaticky předpokládat.
Výlet za opevněním u Dyje
V okolí se nacházejí další objekty těžkého opevnění, sousedními sruby jsou MJ-S 16 Výběžek a MJ-S 14 Řeka. Plánovaný samostatný minometný srub MJ-S 14a postaven nebyl. Přibližně kilometr podél Dyje leží také lehký objekt ŘOP vz. 37 č. 45 s ochranným přístavkem; jde o samostatnou návštěvní lokalitu.
Přístup do srubu se podle zveřejněných informací otevírá při vybraných příležitostech, například 8. května a 28. října, případně po dohodě. Termíny se mohou měnit, proto je vhodné návštěvu předem ověřit u provozovatele na e-mailu info@mjs15.cz. Závora stojí na okraji Dyjákovic u řeky, a tak se výlet za vojenskou technikou přirozeně pojí s poznáváním krajiny při jižní hranici Moravy.