Na Žižkově náměstí v Táboře se nad historickým centrem zvedá stavba, v níž se potkává několik vrstev městských dějin. Stará radnice není jen působivým domem s bohatě zdobeným průčelím. Je národní kulturní památkou, sídlí v ní část Husitského muzea a z jejího přízemí se sestupuje do středověkého podzemí.
Radnice, která vyrostla ze tří domů
Dnešní budova vznikla spojením trojice měšťanských domů. Její pozdně gotickou podobu začal kolem roku 1521 vytvářet stavitel a architekt Wendel Roskopf ze Zhořelce. Už o několik let dříve, v roce 1514, pod jeho vedením vznikla klenba hlavního radničního sálu. V roce 1516 k ní přibyl také rozměrný kamenný městský znak.
Nejvýraznějším prostorem radnice je dvoulodní gotický sál se síťovou žebrovou klenbou. Podle památkářů jde o druhý největší radniční sál v České republice. Jeho rozměry i výzdoba připomínají dobu, kdy Tábor nebyl pouze významným husitským městem, ale také sebevědomou městskou obcí, která chtěla svou reprezentativní stavbou zdůraznit vlastní význam.
Podoba radnice se v dalších staletích proměňovala. Barokní úpravy navrhl Antonio D’Alfieri a v letech 1876 až 1878 následovala výrazná novogotická rekonstrukce podle architekta Josefa Niklase. Dnešní vzhled proto není dílem jediného období. Na jednom místě se tu čitelně skládá pozdní gotika, baroko i historizující architektura 19. století.
Obnova odhalila detaily, které nebyly na první pohled vidět
Velká obnova v posledních letech vrátila radnici řadu důležitých prvků. Ošetřen byl vnější plášť, staticky zajištěny štíty a restaurován interiér. Pozornost dostala také polychromie klenebních žeber, kamenný městský znak a raně novověká graffiti, která dokládají, že historická budova byla po staletí živým a používaným místem.
Při rekonstrukci se v půdním prostoru objevil záklopový trámový strop. Po přenesení je dnes vystaven v galerijní místnosti ve druhém podlaží. Obnovou prošel rovněž pozdně gotický krov radnice a věže. Na věži se podařilo opravit ciferníky takzvaného českého orloje. Projekt obnovy byl zahájen v roce 2016 a dokončen v roce 2021.
Od husitského příběhu do podzemí
Radnice je jedním z hlavních míst, kde lze v Táboře poznávat husitskou minulost v širších souvislostech. Stálá interaktivní expozice Husité prochází deseti sály. Nepředstavuje pouze samotné husitské období, ale také to, jak se na husitství pohlíželo v 19. a 20. století. Návštěva tak propojuje dějiny města s proměnami historické paměti.
V gotickém sále lze obdivovat klenbu, kamenný znak i jezdeckou sochu Jana Žižky. Radnice zároveň slouží jako galerie a prostor pro krátkodobé výstavy. Monumentální sál má navíc i současné využití – konají se v něm například svatební obřady.
Zcela jiný zážitek čeká pod budovou. Sklepy pod táborskými domy se začaly hloubit už od 15. století a některé mají dvě až tři úrovně. V nejhlubších místech sestupují přibližně šestnáct metrů pod dnešní terén. Nejde však o celý systém sklepů pod městem, ale o konkrétní návštěvnický okruh dlouhý zhruba 500 metrů. Vstupuje se ve Staré radnici a vychází v domě čp. 6. Část podzemí je veřejnosti přístupná už od roku 1947.
Praktický začátek poznávání Tábora
Stará radnice stojí na adrese Žižkovo náměstí 1 a může být přirozeným prvním zastavením při prohlídce historického Tábora. V jednom objektu zde návštěvník získá přehled o husitských dějinách, prohlédne si pozdně gotickou architekturu a sestoupí do prostoru, který vznikal postupným proměňováním městských domů.
Otevírací doba i vstupné se během roku mění, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před návštěvou. Podzemní prohlídky mají omezenou kapacitu a poslední vstup bývá dříve než do expozice a gotického sálu. Skupiny by si měly termín rezervovat předem. Právě spojení nadzemní reprezentativní architektury s temnými sklepními chodbami dělá ze Staré radnice místo, které se nevyčerpá jediným pohledem na fasádu.