Město, které vypráví třemi kostely
Štěpánov leží asi deset kilometrů severně od Olomouce, na rozhraní rovinaté Hané a krajiny, která už získává charakter Litovelského Pomoraví. Nečekejte klasické historické centrum s jedním hlavním náměstím. Zajímavost města se skládá spíše z jednotlivých míst a příběhů, které propojuje především trojice kostelů různých tradic i období.
První písemná zmínka o Štěpánovu souvisí s rokem 1201, kdy jej Přemysl Otakar I. daroval premonstrátskému klášteru Hradisko. Městský status získal Štěpánov teprve v roce 2020. Dnes do jeho správního území patří také Březce, Moravská Huzová, Stádlo a Benátky.
Sv. Vavřinec připomíná barokní minulost
V centru stojí římskokatolický kostel sv. Vavřince, podélná jednolodní stavba s hranolovou věží. Vznikl v 18. století; dostupné materiály se rozcházejí v přesném údaji o dokončení a uvádějí roky 1773 nebo 1787. Pro návštěvníka je však důležitější jeho výbava než samotné datum.
Ve věži visí čtyři zvony, z nichž dva pocházejí ze 17. století. Na hlavním oltáři je obraz sv. Vavřince od Františka Bzirského z roku 1861, boční oltáře zdobí díla moravského barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho. Pozornost si zaslouží také varhany z roku 1732, které postavil Johann Gottfried Halbich z Králík. Po restaurování v letech 2008 až 2017 představují pozoruhodnou součást místního hudebního dědictví.
Pravoslavný chrám s příběhem 20. století
Jen kousek od centra, na rohu ulic Pravoslavná a Horní, se nachází chrám sv. Prokopa Sázavského. Na rozdíl od sv. Vavřince je výrazem mladší a odlišné duchovní tradice. Základní kámen byl posvěcen v červenci 1927 a chrám byl vysvěcen o rok později.
Architekt Kabát se při návrhu inspiroval dřevěnými kostely Podkarpatské Rusi, realizaci vedl Alois Kryl. Podle pravoslavných a regionálních pramenů šlo o první chrám postavený v někdejší eparchii české a moravskoslezské. Toto označení je vhodné chápat v dobovém a institucionálním kontextu. Se stavbou je spojen také pozdější svatý Gorazd II., vlastním jménem Matěj Pavlík, který posvětil její základní kámen.
Na chrámu připomíná pamětní deska Marii Gruzinovou, umučenou nacisty v roce 1942. Chrám dodnes slouží bohoslužbám. Ty se podle údajů pravoslavné církevní obce obvykle konají v neděli dopoledne, aktuální čas je ale dobré před návštěvou ověřit.
Sv. Barbora: kostel železáren a dělnické kolonie
Nejvýraznější kontrast k oběma fungujícím svatostánkům představuje novogotický kostel sv. Barbory v jižní části města, v lokalitě Na Hutích poblíž železniční stanice. Postaven byl v letech 1872 až 1875 podle projektu vídeňského architekta Friedricha von Schmidta. Vznikl u železáren bratří Kleinů a sloužil především německy mluvícím zaměstnancům podniku.
Železárny se ve Štěpánově rozvíjely v souvislosti s železniční tratí. Do provozu byly podle regionálních údajů uvedeny roku 1849 a železo se zde zpracovávalo do roku 1913, kdy se výroba více orientovala na strojírenství. Kostel sv. Barbory proto není osamělou památkou, ale součástí širšího průmyslového příběhu. V okolí se dochovaly také domy někdejší dělnické kolonie, kterou tvořilo zhruba dvacet staveb.
Stavbu poškodily boje na jaře 1945. Po opravě už nebyla znovu otevřena pro bohoslužby a v letech 1959 až 1991 sloužila jako sklad knih. Dnes je odsvěcený kostel v majetku obce a příležitostně se využívá pro koncerty nebo svatební obřady. Individuální prohlídka interiéru není samozřejmostí, proto je třeba ověřit možnosti přímo u města.
Po stopách památek a lužní krajiny
Trasu mezi kostely mohou doplnit menší památky. V Březecké ulici stojí dělnický spolkový dům čp. 267 s geometrickými secesními prvky. V Nádražní ulici najdete výklenkovou kapli se dvěma smírčími kříži ze 16. až 17. století. Za pozornost stojí také sousoší Nejsvětější Trojice a hřbitovní kříž, oba z roku 1812.
Do přírody se vyplatí vyrazit pěšky nebo na kole. Jižní, jihovýchodní a západní části správního území Štěpánova zasahují do CHKO Litovelské Pomoraví, nikoli však celé zastavěné město. Chráněná krajina tu znamená především nivu Moravy, boční ramena, tůně, lužní lesy a mokřadní louky. Při pohybu v území je proto namístě držet se cest a respektovat citlivost zdejších biotopů.
Novou možností pro cyklisty je stezka Hromová, otevřená v roce 2025. Z Olomouce vede přes Černovír a Březce směrem ke Štěpánovu, napojuje se na větev k Hromovu dubu a pokračuje k Oskavě a Chomoutovu. Nabízí bezpečnější spojení mimo hlavní silnice a výlet lze snadno spojit s prohlídkou města. Štěpánov je dostupný také vlakem z Olomouce po trati směrem na Zábřeh a Prahu.