Štípa, místní část Zlína ležící asi sedm kilometrů severovýchodně od centra, nabízí neobvyklé spojení duchovní a technické památky. Na Mariánském náměstí stojí významný barokní poutní chrám Narození Panny Marie s klášterem. Přibližně 1,7 kilometru od něj se u Hvozdné ukrývá kamenný Kovářův větrný mlýn. Během jediného výletu tak lze přejít od mariánské poutní tradice k příběhu tradičního mlynářství na Zlínsku.
Chrám, který měl být chloubou panství
Počátky dnešního poutního areálu sahají do roku 1616. Stavbu nového kostela iniciovala Lukrecie Nekšová z Landeka, majitelka lukovského panství. Podle jejího přání měl její manžel Albrecht z Valdštejna ve Štípě vybudovat velký chrám s klášterem a přenést do něj uctívanou sošku Panny Marie.
Plány však zbrzdila třicetiletá válka. Rozestavěný areál poté dlouho chátral a k dokončení došlo až později. Chrám byl podle údajů olomoucké arcidiecéze dokončen a vysvěcen v roce 1765. Dnes tvoří s přilehlým klášterem působivý architektonický celek a patří k nejvýraznějším barokním památkám Zlínského kraje.
Panna Marie Štípská mezi legendou a historií
Hlavním důvodem, proč do Štípy po staletí mířili poutníci, je dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem. Panna Marie Štípská je umístěna na hlavním oltáři a podle olomoucké arcidiecéze patří mezi trojici nejstarších mariánských soch na Moravě. O jejím původu se v různých materiálech objevují odlišné údaje, bezpečně ji lze označit za gotické dílo z okruhu nejstarších mariánských vyobrazení v regionu.
Se soškou se pojí vyprávění o jejím nálezu, zjevení Panny Marie a mimořádných událostech. Jde však o pověst a součást poutní tradice, nikoli o historicky doložený popis událostí. Historické zprávy o Štípě a zdejší farnosti jsou doloženy nejpozději od konce 14. století, což ukazuje, že duchovní význam místa má skutečně dlouhé kořeny.
Interiér chrámu je ceněn jako autenticky dochovaný umělecký celek. Pozornost si zaslouží také štípské varhany, spojované s významnými varhanářskými díly Františka Čapka a Maxe Zachistala z Kremže. Návštěva proto není jen krátkým zastavením u hlavního oltáře, ale také možností prohlédnout si historický prostor s výraznou výtvarnou a hudební tradicí.
Kovářův mlýn připomíná sílu větru
Druhá památka Štípy působí na první pohled docela jinak. Kovářův větrný mlýn u domu čp. 130 je kamenná stavba holandského typu, kterou místní obyvatelé Kristián Kovář a jeho syn Josef vybudovali v letech 1858 až 1860. Charakteristickou siluetu doplňovala dřevěná křídla a uvnitř se dochovalo původní technické zařízení.
Podle turistických materiálů se v mlýně pracovalo ještě za druhé světové války. Právě zachované vybavení dává stavbě mimořádnou vypovídací hodnotu: nejde jen o romantickou kulisu v krajině, ale o připomínku konkrétního způsobu obživy a techniky, která po desetiletí využívala místní větrné podmínky.
Mlýn stojí přibližně kilometr jihovýchodně od středu Štípy, v ulici Pod Větřákem poblíž obce Hvozdná. Jeho interiér nemá podle dostupných údajů běžně ověřenou pravidelnou otevírací dobu, proto je vhodné počítat především s prohlídkou zvenčí nebo s návštěvou v rámci konkrétní akce či předem avizované prohlídky.
Výlet, který lze prodloužit
Poutní chrám bývá přístupný před bohoslužbami a po jejich skončení. V sezoně od května do září se navíc obvykle zapojuje do projektu Otevřené brány, který umožňuje návštěvu v určených hodinách. Aktuální režim se může měnit, a před cestou je proto rozumné ověřit si podmínky přímo u farnosti.
Štípa se hodí jako samostatný cíl i jako součást delšího programu v okolí Zlína. Nedaleko chrámu se nacházejí Zoo Zlín a zámek Lešná, takže lze během jednoho dne spojit barokní architekturu, technickou památku, zvířata i zámecké prostředí. Právě kontrast mezi tichým poutním chrámem a strohou věží větrného mlýna dává Štípě její osobitost.