Jen málokterá zoologická zahrada v Česku má ve svém středu skutečný historický zámek. V areálu Zoo Zlín stojí Lešná, romantické šlechtické sídlo s věžičkami, arkýři a výraznou hlavní věží. Jeho příběh je přitom se vznikem zoo spojený mnohem těsněji než jen tím, že zahrada využívá bývalý zámecký park.
Právě zde totiž rod Seilern-Aspang choval exotická i domácí zvířata, shromažďoval přírodovědné sbírky a utvářel krajinu, v níž později vznikla veřejná zoologická zahrada.
Od chátrajícího Lukova k novému sídlu
Historie Lešné začíná u hradu Lukov. Seilernové získali lukovské panství v roce 1724, jenže hrad postupně chátral a kolem roku 1793 už nebyl obyvatelný. Rod proto hledal nové sídlo v jeho blízkosti. Na návrší Lešná začala v roce 1804 vznikat bažantnice a o tři roky později zde stálo menší dvoupodlažní sídlo, využívané především jako letní rezidence.
Stavba však neměla dlouhého trvání. Kvůli potížím se starým zdivem byla kolem roku 1885 zbořena a na jejím místě vyrostl reprezentativnější zámek. Ten vznikal v letech 1887 až 1893 podle projektů Johanna Micka a Viktora Siedeka. Výsledkem je eklektická historizující budova, v níž se potkávají novorenesanční i novogotické prvky.
Historická podoba, překvapivě moderní pohodlí
Lešná nepůsobí jako strohé aristokratické sídlo. Její siluetu oživují věžičky, arkýře a členitá střecha, zatímco okolní areál doplňují také stavby ve švýcarském stylu, například Tyrolský dům. Celek měl od počátku vytvářet působivé prostředí pro život šlechtické rodiny i její hosty.
Na svou dobu byl zámek vybaven mimořádně komfortně. Nechyběla elektřina, ústřední vytápění, rozvod teplé a studené vody, koupelny, splachovací toalety ani domácí telefon. Součástí areálu byla také malá elektrárna. Dispozice odpovídala společenskému provozu sídla: v suterénu se nacházelo zázemí, přízemí sloužilo reprezentaci, první patro majitelům a vyšší podlaží hostům.
Při prohlídce lze obdivovat řezbářsky zdobená ostění, kazetové stropy, historický nábytek, porcelán i další původní vybavení. K nejpůsobivějším místnostem patří vstupní hala s loveckými trofejemi, novogotická kaple, Sál předků s bohatě vyřezávaným stropem a anglickým krbem, kulečníková herna, dámský salonek, knihovna nebo společenský salon. Rozšířený okruh připomíná také pracovnu Josefa Seilerna a historii rodu prostřednictvím dobových fotografií.
Ornitolog, sběratel a chovatel zvířat
Význam Lešné nespočívá jen ve zdech zámku. Josef Karel Seilern byl ornitolog, cestovatel a vášnivý sběratel. Na panství vybudoval přírodovědné muzeum, v němž soustředil mimo jiné přibližně 25 000 palearktických ptáků, 42 000 ptačích vajec a 10 000 kolibříků.
Ve 20. a 30. letech 20. století začal v zámeckém parku a oboře chovat také jeleny, drobné antilopy, jeřáby a emu. Ve vytápěném skleníku byli umístěni exotičtí ptáci. Tato soukromá kolekce nebyla zoologickou zahradou v dnešním smyslu, představovala však její důležitý předstupeň. Po druhé světové válce byl areál zestátněn a město Zlín využilo park i jeho zázemí k vybudování veřejné zoo.
Zoologická zahrada se návštěvníkům otevřela v roce 1948, za skutečnou zoo byla podle oficiálního historického přehledu považována od roku 1953. Její vznik tedy nebyl prostým převodem soukromého chovu, ale navázal na Seilernovu sběratelskou tradici, přírodovědné muzeum i krajinu bývalého panství.
Zámek uprostřed živého areálu
Na Lešné žily tři generace Seilernů. Poslední majitel František Josef II. Seilern se narodil v roce 1914 a zemřel v roce 2004 v rakouském Litschau. Dnes zámek patří městu Zlín, mobiliář je ve správě Národního památkového ústavu v Kroměříži.
Zámek s parkem, oborou a vodními prvky je cenným dokladem zahradní kultury i životního stylu šlechty 19. století. V posledních letech prošel obnovou členité střešní konstrukce včetně vikýřů, okenic, klempířských prvků a kamenných i štukových dekorací. Rekonstrukce se zaměřila na návrat k historické podobě z doby výstavby.
Lešná je přístupná v rámci návštěvy Zoo Zlín, zpravidla v sezóně od dubna do října. Základní prohlídka trvá přibližně 45 minut, rozšířený okruh je určen především předem objednaným skupinám. Návštěva tak nabízí dvojí pohled na jedno místo: zblízka poznat svět šlechtického sídla a zároveň pochopit, proč právě v jeho parku mohla vzniknout jedna z nejzajímavějších zoologických zahrad u nás.