Jen málokterá česká památka spojuje středověké opevnění s tak výrazným příběhem umělkyně jako hrad a zámek ve Stráži nad Nežárkou. Dnešní areál v jihočeském městečku mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem připomíná několik staletí proměn. Nejvýraznější stopu zde ale zanechala Ema Destinnová, která se na zámku usadila v roce 1914 a žila tu až do své smrti v roce 1930.
Od hradu k baroknímu sídlu
Počátky hradu sahají do druhé poloviny 13. století. Za bezpečně doložený mezník lze považovat rok 1284, kdy se v listině objevuje Sezema s predikátem ze Stráže. Starší údaj o založení v roce 1267 se v pramenech také objevuje, jeho spojení s počátkem strážského hradu však není zcela jisté.
Z původního opevněného sídla se do současnosti nejvýrazněji dochovala okrouhlá věž s břitem obráceným k jihozápadu. Hrad v roce 1570 poškodil požár po zásahu bleskem a po roce 1715 následovala přestavba na barokní zámek. Dnes má podobu jednopatrové trojkřídlé budovy. Věž tvoří osu západního průčelí a po jejích stranách jsou umístěny barokní portály.
Proměna hradu v pohodlnější rezidenci nebyla v raném novověku ničím výjimečným. Ve Stráži je však dobře čitelná přímo v dispozici areálu: vedle zbytků staršího opevnění tu návštěvník vnímá reprezentativní zámecké prostory i pozdější zásahy, včetně zaniklého barokního schodiště u severního křídla.
Ema Destinnová doma, ne pouze na scéně
Expozice Emy Destinnové ukazuje slavnou pěvkyni v širším světle než jen jako hvězdu operních scén. Emilie Pavlína Kittlová, známá pod uměleckým jménem Ema Destinnová, byla také herečkou, spisovatelkou a mimořádně vzdělanou osobností. Stráž nad Nežárkou pro ni nebyla krátkou zastávkou, ale skutečným domovem.
Postupně si pořídila také mlýn a vilu za zámkem. K jejímu panství patřily lesy, rybníky, pivovar a lihovar, jejichž správa představovala značnou finanční i organizační zátěž. Destinnová měla silný vztah k okolní krajině, vodě a rybaření. Oblíbila si například Leštinu u Nové řeky. Její vztah k regionu připomíná kamenný pomník u řeky nedaleko Stříbřeckého mostu i památný dub s obrázky pěvkyně.
Nejucelenější část návštěvy tvoří samotné muzeum věnované jejímu životu a dílu. Dobové předměty a interiéry doplňují nahrávky jejího hlasu, takže se příběh osobnosti neodehrává jen prostřednictvím popisků a vystavených exponátů. Zpřístupněna je také její ložnice a další prostory spojené s každodenním životem na zámku.
Zámek jako hudební síň
Hudební tradice místa nekončí u Emy Destinnové. Prohlídkové okruhy připomínají také Jarmilu Novotnou, která byla její žákyní, houslového virtuosa Josefa Suka a hudební rod Kubelíků. Návštěvníci si prohlédnou například modrý salon a hudební sál, kde se původní atmosféra zámku přirozeně propojuje s příběhy české i světové hudby.
Areál navíc dodnes žije koncerty a dalšími hudebními programy. Zámek tak není pouze kulisou minulosti, ale místem, kde se jeho umělecké dědictví příležitostně vrací k životu.
Sklepení, Komnata duchů a úniková chodba
Strážský zámek má i méně formální, tajemnější stránku. Nejdelší prohlídkový okruh vede do hradních sklepů, Komnaty duchů a tajné únikové chodby, která podle prezentace zámku směřuje k řece Nežárce. Součástí areálu se připomíná také mučírna. Tyto prostory dodávají návštěvě napětí, jejich konkrétní historický výklad je ale nejlepší vyslechnout přímo od průvodce a nepřidávat k němu neověřené legendy.
Vybrat si lze kratší zahradní a zámecký okruh, samostatnou návštěvu muzea Emy Destinnové nebo nejdelší hradní a zámecký okruh. Ten spojuje reprezentační interiéry, ložnici pěvkyně, privátní prostory bývalých majitelů, sklepení i hudební expozice. Veřejnosti byl zámek běžně zpřístupněn teprve v roce 2006, a nabízí tak možnost prohlédnout si místo, které zůstávalo dlouho skryté.
Výlet po stopách pěvkyně
Návštěvu zámku lze spojit s výpravou do okolní krajiny. Trasa věnovaná Emě Destinnové propojuje Stráž nad Nežárkou s místy spojenými s jejím životem, rybařením a pobytem u Nové řeky. Zámek pak není izolovanou památkou, ale výchozím bodem k poznání krajiny, v níž operní pěvkyně našla svůj domov.
Otevírací doba i rozsah prohlídek se mění podle sezony, proto je vhodné aktuální termín před cestou ověřit. Skupiny větší než patnáct osob si musí návštěvu objednat předem. V areálu se podle dostupných informací neplatí kartou.