Na Šumavě se nedaleko od sebe rodí voda, která zamíří do různých částí Evropy. V přírodní rezervaci Prameniště pramení Řezná, známá také jako Regen nebo Großer Regen, jejíž vody po průtoku Bavorskem dospějí do Dunaje. Křemelná naopak patří do povodí Labe. Území pod Pancířem tak leží v prostoru evropského rozvodí a zároveň patří k nejcennějším mokřadním oblastem Železnorudska.
Čtyři části jedné rezervace
Rezervace byla vyhlášena v roce 1994 a rozkládá se přibližně na 335 hektarech. Nenajdeme zde jediný souvislý rašelinný celek, ale čtyři oddělené části: Šmauzy, Nový Brunst, Prameniště Řezné a Zadní Pancíř. Společně vytvářejí pestrou krajinu na východních svazích hřbetu Pancíř–Můstek–Jedlová, v nadmořské výšce zhruba 950 až 1100 metrů.
Předmětem ochrany jsou prameniště, minerotrofní i vrchovištní rašeliniště, rašelinné louky a podmáčené smrčiny. Místy se zachovaly také bezlesé enklávy, jejichž podoba souvisí s někdejším osídlením a sklářskou kolonizací Šumavy. Chráněná příroda tu proto není oddělená od historie krajiny – mokré louky a lesy se střídají s místy, která v minulosti ovlivňoval člověk.
Rašeliniště, které zadržuje vodu
Rašeliniště funguje jako přírodní zásobárna vody. Rašelinné vrstvy v rezervaci dosahují podle odborných podkladů průměrné mocnosti kolem 0,75 metru, největší uváděná hloubka je 4,2 metru. Voda se zde zadržuje, pomalu prochází půdou a napájí drobné potoky i větší vodní toky.
Na území rezervace pramení Řezná a podle regionálních popisů zde vznikají nebo pramení také Slatinný a Gerlův potok. Do širšího prostoru Prameniště se řadí rovněž zdrojové oblasti Křemelné. Právě tento vodní charakter dává místu jeho jméno i hlavní význam. Část Šmauzy je navíc uváděna jako významné horské rašeliniště a podle regionálního hodnocení jako jediné větší dochované vrchoviště v Železnorudské hornatině.
Rostliny, které si poradí s chladem a mokrem
Drsné horské podmínky a trvale vlhká půda vytvářejí prostředí pro druhy, které bychom v běžném lese hledali jen obtížně. Na rašeliništích roste například rosnatka okrouhlolistá, drobná masožravá rostlina schopná doplňovat živiny z hmyzu. Vlhké louky a prameniště hostí také prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, vemeník zelenavý nebo prhu chlumní.
K dalším charakteristickým rostlinám patří dřípatka horská, klikva bahenní, blatouch bahenní, podbělice alpská a žebrovice různolistá. Každá z nich ukazuje na jiný typ stanoviště – od mokrých luk přes prameniště až po rašelinné lesy. Odborné botanické průzkumy zde probíhaly mimo jiné v letech 2004, 2014 a 2019 až 2020. Při posledních inventarizacích bylo území pro podrobné sledování rozděleno do pěti dílčích ploch, mimo jiné i v oblasti Gerlova potoka.
Výlet pod Pancířem
Prameniště není klasickým výletním místem s jediným vstupem a jednou trasou. Rezervace zasahuje do území Železné Rudy i obce Čachrov a její jednotlivé části jsou rozptýlené. Praktickým cílem může být pramen Řezné, ke kterému vede cesta spojující Hofmanky a Gerlovu Huť. V okolí je možné navázat také na Sklářskou naučnou stezku.
Výchozím bodem výletu může být Pancíř, Hofmanky, Gerlova Huť nebo přímo Železná Ruda. Délka i náročnost záleží na zvolené trase a převýšení. Návštěvníci by měli zůstávat na značených cestách, nevstupovat do citlivých rašelinných ploch a respektovat aktuální pravidla ochrany přírody. Mokřadní vegetace se obnovuje pomalu a rušení může uškodit i živočichům, jejichž přítomnost v území uvádějí odborné podklady. K pozorovaným či doloženým druhům patří například kos horský nebo krahujec obecný, jejich spatření však rozhodně není samozřejmostí.
Prameniště nejlépe poznáme pomalu. Nejde o místo, které by nabízelo jedinou efektní vyhlídku, ale o krajinu vody, mechu, smrčin a drobných změn terénu. Odměnou je pochopení, jak mohou nenápadná horská mokřadní místa ovlivnit tok řek daleko za hranicemi Šumavy.