Od podlahy až ke krovu pokrývají interiér kostela Zvěstování Panny Marie malby, ornamenty a symboly. Kostel sv. Gabriela na pražském Smíchově tak nepůsobí jen jako historická stavba, ale jako promyšlený obrazový svět, v němž se biblické výjevy propojují s postavami světců, latinskými nápisy a inspirací starověkým Egyptem, Řeckem, Byzancí i raným křesťanstvím.
Právě tento mimořádně zachovaný celek představuje komentovaná prohlídka areálu Gabriel Loci. Návštěvníci při ní nahlédnou také do dochovaných částí někdejšího ženského benediktinského kláštera, kam se při běžné návštěvě kostela obvykle nedostanou.
Klášter podle mecenáščina odkazu
Vznik kláštera umožnil odkaz hraběnky Gabriely Sweerts-Sporckové. Podle jejího křestního patrona, archanděla Gabriela, se pro areál vžil název Svatý Gabriel. Oficiální zasvěcení kostela však zní Zvěstování Panny Marie.
Základní kámen byl položen 16. října 1888 a už o tři roky později, 23. dubna 1891, byl kostel vysvěcen. První řeholnice přišly z benediktinského opatství Nonnberg v Salcburku. Novorománský až pseudorománský komplex navrhli benediktinští řeholníci Hildebrand de Hemptinne a Gislain Béthune. Charakteristické je režné cihelné zdivo, dvě vnitřní dvory a kostel se dvěma loděmi.
Beuronské umění jako promyšlený celek
Výzdoba vznikala od roku 1895 pod vedením Desideria Lenze, zakladatele Beuronské umělecké školy. Její osobitý styl nestaví na realistickém zachycení prostoru, ale na plošnosti, přesném řádu, ornamentu a symbolice. Postavy, barvy i geometrické vzory zde mají své místo v rozsáhlém duchovním programu.
Mezi výrazné prvky patří Lenzova Pieta nad kruchtou nebo Madona s Ježíškem za hlavním oltářem. Interiér doplňují plastiky svatého Gabriela a Panny Marie a také malby svatého Václava, svaté Ludmily a svatého Vojtěcha. Jejich autorem byl Lenzův žák Jan Verkade. Prohlídka tak není jen výkladem o architektuře, ale také cestou mezi motivy, které se dají číst jako jeden propojený obraz.
Za dveřmi bývalého kláštera
Silným zážitkem je možnost vstoupit do východní části kláštera, která není běžně přístupná. Podle programu prohlídky mohou návštěvníci vidět přepažený sesterský chór, kapitulní síň, rajskou zahradu, refektář, knihovnu a další historické sály.
Právě zde je patrné, že areál nebyl vytvořen pouze jako kostel, ale jako celé řeholní prostředí s vlastním rytmem modlitby, práce a společného života. Některé prostory se v průběhu let proměnily. Po odchodu benediktinek v roce 1919 přešel komplex pod správu státu a později České pošty. Při adaptaci na administrativní provoz byly některé fresky zabíleny a chór rozdělen na několik podlaží. Kostelní interiér se však dochoval ve výrazně původnější podobě. Původní mobiliář byl po zrušení kláštera odvezen do Rakouska a v roce 2008 se podle dostupných informací vrátil do Prahy.
Gabriel Loci dnes
Dnes areál funguje pod názvem Gabriel Loci a hostí výstavy, divadelní představení, koncerty, filmové projekce i další kulturní a společenské akce. Beuronské umění lze v Praze sledovat také v souvislosti s Emauzským klášterem a dalšími sakrálními interiéry, svatý Gabriel je však výjimečný celistvostí své výmalby i propojením umění s původním klášterním prostředím.
Nejbližší uvedená komentovaná prohlídka se má konat v neděli 27. září 2026 od 14:15 na adrese Holečkova 106/10 v Praze 5. Program počítá přibližně s hodinou a kapacitou 25 osob. Vzhledem k horším světelným podmínkám se hodí teplejší oblečení a nabitý telefon. Děti do 15 let mají mít podle aktuálně dostupných údajů vstup zdarma. Protože se termíny, kapacita i další podrobnosti mohou měnit, je vhodné před návštěvou ověřit aktuální informace u pořadatele. K místu se lze dostat městskou dopravou, například od zastávek Holečkova nebo Kobrova, případně pěšky od Bertramky či Anděla.