Více než 130 originálních děl podle údajů města Kroměříže připomíná v tamním muzeu tvorbu Maxe Švabinského. Nejde přitom jen o přehlídku obrazů slavného malíře. Památník ukazuje také jeho grafické listy, návrhy monumentálních děl i práce určené pro každodenní použití – od poštovních známek až po bankovky.
Stálá expozice je umístěna v šesti výstavních sálech Muzea Kroměřížska na Velkém náměstí. Vzniká tu průřez sedmi desetiletími umělcovy tvorby, od raných akademických studií přes portréty a krajiny až po pozdní práce. Návštěva tak nabízí možnost sledovat nejen proměny Švabinského výtvarného rukopisu, ale i jeho mimořádný záběr.
Od portrétů a krajin k monumentálním dílům
Max Švabinský se narodil v Kroměříži 17. září 1873 a během života se zařadil mezi nejvýznamnější české umělce své generace. Zemřel v Praze v roce 1962. Expozice jeho dílo nepředstavuje jako izolované kapitoly, ale jako navazující vývoj, v němž se prolíná malířství, kresba i grafika.
Mezi výrazné exponáty patří například Růžový portrét z roku 1898 nebo olej Žlutý slunečník z roku 1909. Pozornost si zaslouží také studie k dílu Chudý kraj a návrh Sv. Václav žehná práci určený pro Zemskou banku. Právě podobné práce ukazují, že Švabinský dokázal vedle komorního obrazu pracovat i s velkorysou kompozicí a veřejným prostorem.
V jeho tvorbě se objevují návrhy mozaik a vitráží, stejně jako předlohy pro poštovní známky a bankovky. Díky tomu památník připomíná umělce, jehož práce se nedotýkala pouze galerií, ale také architektury a vizuální podoby tehdejšího veřejného života.
Krajina, vzpomínky a Splynutí duší
Významnou součástí expozice je vztah Maxe Švabinského ke krajině. Zastoupeny jsou práce spojené s okolím Kozlova, které se stalo důležitým místem jeho uměleckého i osobního života. Vedle přírodních motivů se v expozici odrážejí také vazby na rodinu Vejrychových. Díky tomu nepůsobí památník jen jako chronologický přehled, ale také jako pohled do prostředí, z něhož umělec čerpal podněty.
Za jeden z magnetů návštěvy lze považovat dílo Splynutí duší. Podle staršího údaje byla expozice o toto dílo rozšířena v roce 2013; rok rozšíření však není na aktuálně dostupných stránkách muzea samostatně potvrzen. Menší verze díla se nachází také ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Švabinského stopy vedou i do ulic Kroměříže
Návštěvu památníku lze přirozeně spojit s procházkou historickým centrem. Samotné muzeum sídlí v renesančním domě na Velkém náměstí, který byl vybudován v roce 1609 kardinálem Františkem z Dietrichsteina. Zachoval si renesanční portál i klenby a připomíná dobu, v níž Kroměříž získávala svou dnešní historickou podobu.
V podloubí před muzeem je od roku 2024 vystavena jedna ze Švabinského lunet s názvem Budovatelé Národního divadla. Další čtyři lunety lze najít v areálu někdejšího františkánského kláštera, dnes hotelu Octárna. Jiným významným dílem ve městě je obraz Žně z roku 1927, umístěný v obřadní síni kroměřížské radnice. Procházka tak může pokračovat i po místech, kde se Švabinského umění stává součástí městské architektury.
Praktické informace k návštěvě
Památník Maxe Švabinského najdete na adrese Velké náměstí 38/21 v Kroměříži. Je součástí hlavní budovy Muzea Kroměřížska a lze jej spojit s dalšími expozicemi, například s výstavami Historie ukrytá pod dlažbou města, Kroměříž v soukolí dějin 1848–1948, Strážci času nebo Poklady staré půdy.
Podle aktuálních údajů muzea bývá od září do června otevřeno od úterý do neděle, v červenci a srpnu denně, vždy s polední přestávkou. Protože se otevírací doba i případná uzavření mohou měnit, je vhodné ověřit si před cestou aktuální režim. Budova je vybavena výtahem, bezbariérovými toaletami a některými audiovizuálními a haptickými prvky pro návštěvníky se zrakovým postižením.