V lesích u horského sedla Skřítek narazíte na místo, které na první pohled působí jako přírodní propast. Výrazná deprese pod Bílým kamenem však nevznikla působením vody ani sesuvem svahu. Je pozůstatkem historické štoly, která se v průběhu času zřítila a zanechala po sobě hlubokou, členitou propadlinu.
Lokalita se označuje jako Štola pod Bílým kamenem, někdy také jako Štola na Skřítku, Skřítecká rokle nebo Skřítecká propast. Poslední dvě pojmenování jsou především místními a turistickými názvy. Přesnější je mluvit o propadlině po zaniklém důlním díle, nikoli o klasické propasti.
Stříbro ukryté v jesenických lesích
Podle regionálních vyprávění se v okolí v 18. století tajně hledalo a těžilo stříbro. K místu se váže také pověst o bratrech Drechlerových z Hraběšic. Ti měli podle tradovaného příběhu stříbro dobývat a následně z něj vyrábět falešné mince.
Tyto historky patří k působivému koloritu zdejší krajiny, nelze je však bez dalšího archivního ověření pokládat za spolehlivě doložené historické skutečnosti. Jisté je především to, že okolí nese stopy staré hornické činnosti a že zaniklá štola proměnila podobu svahu natolik, že je její přítomnost patrná i po staletích.
Proč po štole zůstala hluboká propast
Historická štola byla ražena pod zemí. Jakmile se její konstrukce a okolní hornina přestaly udržovat, mohlo dojít k postupnému narušení stropu a následnému propadu. Na povrchu tak vznikla výrazná sníženina, jejíž stěny jsou místy strmé a kamenité.
Turistické popisy uvádějí, že propadlina může dosahovat hloubky až kolem 40 metrů. Tento údaj je třeba chápat jako běžně uváděnou orientační hodnotu, nikoli jako odborně potvrzené měření. V některých popisech se zmiňuje také malé jezírko na dně, jeho podoba i existence však mohou záviset na aktuálním počasí a stavu vody.
Právě rozdíl mezi skutečným původem a dnešním vzhledem dává místu jeho kouzlo. Návštěvník nepřichází k upravenému hornickému skanzenu ani k přístupné štole, ale k nenápadnému svědectví práce lidí, kteří v horách hledali cennou rudu.
Bílý kámen, Černé kameny a výhledy
Štola leží v krajině Hraběšické hornatiny, která nabízí víc než jen pozůstatek těžby. Nad propadlinou se nachází skalní útvar Bílý kámen. Z jeho okolí se při dobré viditelnosti otevírají výhledy především k severu a severozápadu, směrem k Hanušovické vrchovině a ke Králickému Sněžníku.
V širším okolí se nacházejí také Černé kameny a další skalní výchozy. Výlet proto nemusí být zaměřený pouze na hledání štoly. Zajímavější je spojit technickou památku s pěší túrou lesní krajinou, zastavit se u skal a vnímat, jak se zde hornická historie prolíná s horským terénem.
Výchozím bodem je sedlo Skřítek
Nejčastější přístup vede ze sedla Skřítek po značené turistické trase směrem k Rabštejnu. Trasa prochází úsekem označovaným jako Pod Bílým kamenem a Sedlo Skřítek; k samotné propadlině se následně pokračuje po lesní cestě a pěšině. Závěrečné odbočení nemusí být vyznačeno jako samostatný turistický cíl, proto je vhodné mít předem nastudovanou mapu.
Na místě není běžné návštěvnické zázemí ani upravená vyhlídka. Terén může být zarostlý, nerovný a za mokra kluzký. Nejdůležitější je držet se v bezpečné vzdálenosti od okrajů a nepokoušet se do propadliny sestupovat. Staré důlní dílo může mít nestabilní hrany, skryté dutiny i uvolněné kameny.
Štola pod Bílým kamenem tak není atrakcí pro rychlou zastávku u silnice, ale spíše cílem pro ty, kdo chtějí poznávat méně nápadné vrstvy české krajiny. V jediném výletu tu lze spojit dávné hornické příběhy, výrazný terén, skalní útvary i výhledy do jesenického okolí.