Tanvaldský kostel sv. Františka z Assisi přišel během první poloviny 20. století o své zvony hned dvakrát. Pokaždé je odvezli pro válečné účely a pokaždé se kostel dočkal nové zvonové sady. I díky tomuto příběhu je novogotická stavba v Šumburku nad Desnou víc než jen výraznou místní památkou: zachycuje proměny, které zasáhly život zdejší obce.
Jubilejní stavba v Šumburku
Kostel vznikal na přelomu 19. a 20. století. Základní kámen byl položen 3. prosince 1898 a stavbu v letech 1899 až 1901 provedl tanvaldský stavební podnikatel Karel Pekárek. Vysvěcení se konalo 15. srpna 1901.
Původně šlo o Jubilejní kostel císaře Františka Josefa I. Jeho název tedy odkazoval k panovníkovi a době, v níž byl postaven. Po roce 1918 se zasvěcení změnilo na sv. Františka z Assisi. V evidenci kulturních památek se stavba uvádí také pod jménem kostel sv. Františka Serafinského.
Kostel stojí v Šumburku nad Desnou, který je dnes částí Tanvaldu. Jeho novogotická podoba tvoří důležitou dominantu této části města a připomíná dobu, kdy zde vznikala nová sakrální stavba s ambicí sloužit místnímu společenství. Dnes je chráněn jako kulturní památka.
Dokumenty ukryté ve věžní báni
O počátcích kostela nevypovídá jen jeho stavba. Do věžní báně byly při budování zazděny schránky s písemnostmi souvisejícími s jeho vznikem. Měděná schránka obsahovala pamětní spis a další listiny, zinková pak korespondenci ke stavbě.
Takové uložení dokumentů vytvořilo drobné svědectví o tom, jak se kostel připravoval a stavěl. Zatímco novogotická architektura je viditelnou připomínkou projektu, písemnosti ve věži zachovávají jeho dobové zázemí. Příběh stavby tak nespočívá pouze v datech jejího zahájení a vysvěcení, ale také v pozornosti, kterou její zakladatelé věnovali budoucí paměti místa.
Zvonům se války nevyhnuly
První zvonová sada byla posvěcena 29. června 1900 a tvořilo ji pět zvonů. V roce 1917 byly zvony zkonfiskovány pro válečné potřeby. Kostel se však nové sady dočkal: její zvony se poprvé rozezněly o Vánocích roku 1927.
Ani ty nezůstaly na svém místě. V roce 1942 byly odvezeny během druhé světové války. Dnešní dva zvony získal kostel v roce 1993. Proměny zvonů tak připomínají nejen osudy jedné stavby, ale i opakovaný zásah války do běžného života obcí. Za každým odvozem zůstala prázdná zvonice a nutnost začít znovu.
Návštěva v Šumburku nad Desnou
Kostel se nachází přibližně 400 metrů východně od železniční stanice Tanvald, takže je dosažitelný i při výletu vlakem. Jeho poloha v městské části Šumburk nad Desnou umožňuje spojit prohlídku s poznáváním Tanvaldska a místní kulturní historie.
Interiér nemusí být přístupný každý den. V letním období bývá kostel otevřený při bohoslužbách, konkrétní možnosti návštěvy se však mohou měnit. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace. I při pohledu zvenčí ale místo nabízí srozumitelný příběh: od císařského jubilea přes změnu zasvěcení až po zvony, které se po válečných ztrátách do kostela znovu vrátily.