Jen málokteré místo v Česku umožňuje projít se přímo uvnitř promyšleného pevnostního města. Terezín vznikl za císaře Josefa II. roku 1780 jako obranný štít proti Prusku a dostal jméno po jeho matce, císařovně Marii Terezii. Na podzim roku 2026 se jeho vojenská minulost znovu dostane do popředí díky Josefínským slavnostem.
Podle zveřejněného programu se akce uskuteční v pondělí 26. října 2026. Termín, časy i vstupné je však vhodné před cestou ověřit u pořadatele, protože do té doby se mohou změnit.
Slavnosti připomenou pevnost v pohybu
Josefínské slavnosti mají nabídnout celodenní program v ulicích a pevnostních prostorách Terezína. Dopoledne je plánován průvod městem v 10 hodin, po něm příjezd Marie Terezie a přehlídka vojsk v 10.30. Slavnostní zahájení má následovat v 11 hodin.
Atmosféru vojenského města doplní historické ležení, tržnice, dělostřelecké ukázky z kasemat a prohlídky podzemních chodeb. Ve 14 hodin má přijít na řadu velká bitevní ukázka a večer v 19 hodin ještě scénář nazvaný Boj o průsmyk. Zakončení je podle současného podkladu naplánováno na 20. hodinu.
Nejde přitom jen o kulisu s uniformami a děly. Slavnosti mohou návštěvníkům pomoci pochopit, proč Terezín vznikl, jak fungoval a jak důležitou roli v něm hrála organizace prostoru, pohyb vojska i obranné technologie.
Barokní pevnost jako celé město
Terezín představuje vrchol bastionového pevnostního stavitelství habsburské monarchie. Vojenský areál nebyl izolovanou citadelou, ale plánovaným městem s pravoúhlou uliční sítí, blokovou zástavbou, kasárnami, zbrojnicemi, nemocnicí a dalšími objekty. Na jeho podobě se výrazně uplatnily principy francouzské inženýrské školy.
Hlavní pevnost obepíná téměř souvislý oválný prstenec opevnění s hvězdicovitými bastiony. Charakteristický obraz vytvářejí režné cihly, mohutné valy, příkopy, retranchementy a vodní díla. Právě díky zachovalému celku je Terezín městskou památkovou rezervací a jedním z nejzajímavějších příkladů vojenského urbanismu u nás.
Pevnost byla vybudována u soutoku Labe s Ohří, tedy v prostoru, odkud bylo možné kontrolovat důležité komunikace. Její původní funkcí nebylo být vězením, nýbrž chránit území před postupem nepřátelských vojsk. Terezín se nakonec nestal dějištěm rozhodujícího klasického obléhání, to však nic nemění na působivosti jeho obranného systému.
Pod zemí čeká téměř třicet kilometrů chodeb
Největší technickou zajímavostí pevnosti je její podzemí. Celková délka chodeb se uvádí přibližně 29 až 30 kilometrů. Nešlo o obyčejné sklepy, ale o promyšlenou síť komunikačních galerií, minových a odposlechových chodeb.
Minové chodby měly umožnit podzemní boj a v případě útoku také odpálení náloží pod postupujícími jednotkami. Odposlechové chodby pomáhaly zachytit zvuky spojené s případným podkopáváním opevnění. Část systému je přístupná při prohlídkách, na které navazují také programy Josefínských slavností.
Procházka podzemím může být fyzicky náročnější. Některé chodby jsou úzké, nízké a stísněné, takže je dobré počítat s omezeným komfortem a vhodnou obuví.
Dvě historické vrstvy Terezína
Při návštěvě je důležité rozlišovat Hlavní pevnost a Malou pevnost. Hlavní pevnost je vlastní barokní město s bastiony, ulicemi a podzemními obrannými strukturami. Malá pevnost leží mimo hlavní městské jádro a dnes je spojena především s historií nacistické věznice.
Ve druhé světové válce se Hlavní pevnost stala židovským ghettem a Malá pevnost věznicí gestapa. Tuto tragickou kapitolu připomínají Památník Terezín, Muzeum ghetta, Magdeburská kasárna, židovský hřbitov s krematoriem i samotná Malá pevnost. Při výletu proto dává smysl vnímat obě historické vrstvy odděleně: barokní opevnění vzniklo pro vojenskou obranu monarchie, zatímco pozdější využití Terezína patří k dějinám nacistické perzekuce.
Josefínské slavnosti mohou být dobrým impulzem k celodenní návštěvě. K programu v ulicích lze přidat procházku po valech a příkopech, prohlídku podzemí i návštěvu vybraných objektů Památníku Terezín. Aktuální harmonogram, vstupné a případné změny termínu je před cestou nutné ověřit, protože slavnosti se podle současných informací konají v neobvyklém pondělním termínu.