Nejzajímavější exponát Muzea nostalgie v Terezíně možná nevypadá jako běžný veterán. Traborex je vlastní konstrukce Miloše Vrbky, inspirovaná Velorexem, ale poháněná motorem a vybavená hnací nápravou z Trabanta. Vznikl z trubek, recyklovaných součástek a dílů, které už měly dávno skončit mimo provoz. Právě podobný přístup dává celé expozici osobitý charakter.
Od povodně ke sbírce v pevnostní pekárně
Muzeum sídlí v objektu bývalé pevnostní pekárny Kavalír II na adrese Pod Hradbami 390. Vzniklo v roce 2016 pod Spolkem poválečné historie a jeho hlavním tématem jsou výrobky, technika a předměty z období od roku 1945 do roku 1990.
Za vznikem muzea stojí především osobní sběratelský příběh Miloše Vrbky, známého také pod přezdívkou Trabantolog. U automobilů začínal a po povodni v roce 2002 se pustil do záchrany věcí, které by jinak čekala likvidace. Z terezínských podzemních prostor se mu podařilo zachránit například Wartburg 311, později se věnoval také renovaci Trabanta Trampa. Nápad vytvořit vlastní muzeum se začal rodit kolem roku 2007, vážněji jej připravoval o několik let později.
Byt, obchod a stodola jako časová kapsle
Expozice není postavena jen na technických raritách. Návštěvníka zavede také do prostředí, které dobře znají lidé narození ve druhé polovině minulého století, případně z vyprávění rodičů a prarodičů. Dobový byt doplňuje venkovská ložnice, obchod připomínající tehdejší socialistické prodejny a část věnovaná hračkám, kočárkům a panenkám.
Výraznou atmosféru má nostalgická stodola. Mezi balíky žluté slámy se ukrývají vyřazené předměty, starý nábytek i zemědělská technika. Nejde přitom o dokonale uhlazenou přehlídku exponátů. Místo připomíná spíše hospodářství, dílnu nebo půdu, kde se po desetiletí hromadily věci, které mohly ještě někdy posloužit.
Podobně pestrá je i technická část. K vidění jsou automobily, motocykly, jízdní kola, multikáry, traktory, vojenská technika, nákladní vozy nebo kloubový autobus Ikarus. Sbírku doplňují šicí stroje značky Lada, psací stroje, telefonní přístroje a vybavení někdejšího kinosálu s velkou promítačkou.
Modely, které nejsou jen na vystavení
Samostatnou kapitolu představuje modelářská část. Miloš Vrbka vytvořil přibližně šest desítek modelů různých vozidel, a to z plechu, dřeva, starých součástek i s využitím 3D tisku. Zastoupena jsou různá měřítka od menších modelů až po výrazně rozměrné konstrukce. Mezi novější přírůstky patří například Tatra 813, Tatra 148 nebo Škoda 706 MT známá jako Mates v barvách ČSAD.
Modely zde nejsou pouze dekorací. Po předchozí domluvě může provozovatel ukázat, jak se z levné dětské hračky dá vytvořit funkční model s motorem a řazením. V areálu se podle aktuálních materiálů nacházejí také tři RC polygony: pro osobní a nákladní auta, stavební techniku a vojenské modely. Jejich využití i případné ukázky se mohou odvíjet od konkrétní návštěvy a přítomnosti provozovatele.
Staré věci dostávají další život
Na Muzeu nostalgie je cenné, že nepřipomíná minulost pouze prostřednictvím naleštěných veteránů. Vrbka věci podle dostupných informací nevnímá především jako investici, ale jako předměty, které stojí za záchranu, opravu nebo nové využití. Vedle Traborexu to ukazuje také recepce a pokladna vybudovaná z korby vozu Barkas.
Sbírka se stále rozšiřuje, zároveň však její další osud není zcela jistý. Provozovatel v posledních materiálech upozorňuje na únavu a chybějícího nástupce, který by se o rozsáhlou expozici v budoucnu staral. I proto má návštěva význam nejen jako výlet za nostalgií, ale také jako možnost vidět sbírku v její současné podobě.
Prakticky před návštěvou
Muzeum je samostatným místem mimo Památník Terezín, přesto lze jeho návštěvu dobře spojit s prohlídkou pevnostních objektů a dalších terezínských památek. Aktuální informace provozovatele uvádějí otevření v sobotu od 10 do 15 hodin; mimo tento termín je možné domluvit návštěvu předem, obvykle pro nejméně čtyři osoby. Otevírací doba se může měnit podle počasí a návštěvnosti, proto je vhodné termín před cestou ověřit telefonicky na čísle 603 772 550 nebo na sociálních sítích muzea.