Jen málokterý český průmyslový podnik je tak úzce spojený s konkrétním typem nábytku jako továrna v Bystřici pod Hostýnem s takzvanou thonetkou. Závod, který zde Michael Thonet založil v roce 1861, se stal jedním z klíčových center výroby ohýbaného nábytku. Dnes v něm značka TON spojuje historické řemeslo s moderními stroji a návštěvníci mohou tento proces poznat během komentované exkurze.
Od židle č. 14 k průmyslovému fenoménu
Bystřická továrna se od počátku zaměřovala především na židli č. 14. Její konstrukce byla vhodná pro sériovou výrobu a nábytek bylo možné přepravovat v rozloženém stavu, což výrazně usnadnilo export. Právě jednoduchost, lehkost a možnost vyrábět jednotlivé části ve velkém pomohly ohýbanému nábytku proniknout do kaváren, restaurací i domácností v různých částech světa.
Výrobní program se postupně rozšiřoval. V roce 1876 se v Bystřici začala vyrábět také židle č. 18. Roku 1903 se závod proměnil ve vývojové a inovační centrum koncernu Thonet. August Thonet zde navrhl například židli č. 30, kterou si oblíbil také architekt Le Corbusier. Místní továrna tak nebyla pouze místem sériové výroby, ale podílela se i na hledání nových podob nábytku.
Jak vzniká ohýbané dřevo
Základem tradiční technologie je bukové dřevo. Tyče nebo hranolky se nejprve napaří, aby změkly a daly se tvarovat. Poté se vloží do formy a ohnou do požadovaného tvaru. Kovová pásnice přitom pomáhá udržet dřevěná vlákna pohromadě a omezuje riziko prasknutí v místě ohybu.
Na první pohled může tento postup působit jako historická řemeslná technika, v TONu však dodnes tvoří důležitou součást výroby. Právě možnost názorně sledovat práci s napařeným dřevem patří k nejzajímavějším částem exkurze. Tradiční ruční úkony se zde potkávají se současnými stroji, automatizací a moderním zpracováním nábytku.
Továrna, která utvářela Bystřici
Na začátku 20. století patřil závod k největším podnikům svého druhu. V roce 1913 v něm pracovalo více než 2 000 lidí a roční výroba přesahovala půl milionu židlí. Význam továrny se odrážel nejen v průmyslovém rozvoji města, ale také v jeho postavení na mapě evropského nábytkářství.
Po druhé světové válce byl podnik znárodněn a v roce 1953 vznikl název TON, odvozený od označení Továrny ohýbaného nábytku. Současná akciová společnost TON byla založena v roce 1994. Důležitou etapou se stal také rok 1965, kdy byl položen základní kámen nového závodu. Dokončený areál byl tehdy označován za největší výrobní závod sedacího nábytku ve střední Evropě a část jeho infrastruktury slouží dodnes.
Tradice se neomezuje jen na historické modely. TON spolupracoval s řadou českých i zahraničních designérů, například s Tomem Kelleym, studiem Olgoj Chorchoj nebo Jaroslavem Juřicou. Mezi výrazné současné výrobky patří křeslo Merano, které firma řadí ke svým komerčně úspěšným a oceňovaným modelům.
Exkurze do výroby
Komentovaná prohlídka nabízí návštěvníkům pohled do výrobních prostor i výklad o vývoji ohýbaného nábytku. Nejde tedy jen o návštěvu historického podniku, ale o možnost sledovat, jak se z kusu bukového dřeva postupně stává součást židle nebo křesla. Prohlídka může zaujmout milovníky designu, techniky, řemesel i každého, kdo chce poznat méně obvyklou tvář českého průmyslu.
Podle aktuálních informací TON trvá exkurze přibližně 120 minut a pojme nejvýše 40 osob. Rezervace probíhá přes rezervační systém společnosti, případně je možné využít kontakt určený pro exkurze. Vstup do výrobních prostor vyžaduje uzavřenou obuv a prohlídka není bezbariérová. Aktuální ceny a termíny je vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou měnit.
Továrnu najdete na adrese Michaela Thoneta 148 v Bystřici pod Hostýnem. Parkování je podle informací provozovatele možné zdarma před vrátnicí závodu; nedaleko se nachází také Vila TON. V roce 2026 si podnik připomíná 165 let od založení a výročí doprovázejí historické materiály i publikace věnovaná vývoji ohýbaného nábytku. Návštěva tak může být zajímavým způsobem, jak si dlouhý příběh thonetek prohlédnout nikoli z vitríny, ale přímo v prostředí, kde jejich tradice pokračuje.