Třebíčsko se může pochlubit neobyčejně pestrou geologickou skladbou. Ukazuje to výstava Minerály, vltavíny a jejich sběratelé na Třebíčsku, kterou Moravské zemské muzeum připravuje v Dietrichsteinském paláci v Brně. Návštěvníkům nabídne nejen pozoruhodné nerosty z konkrétních míst regionu, ale také příběh lidí, kteří je hledali, zkoumali a uchovávali.
Výstava bude otevřena od 16. září 2026 do 30. září 2028. Najdete ji v předsálí stálé expozice Svět nerostů, takže se hodí i jako samostatná zastávka při návštěvě muzea na Zelném trhu. Její hlavní téma přesahuje vitríny: představuje krajinu skrze její podloží a zároveň ukazuje, jak dlouhodobý zájem jednotlivců pomáhá poznávat místní přírodní dědictví.
Kameny z míst, která mají své jméno
Třebíčsko není v mineralogii zajímavé jediným typem horniny ani několika výjimečnými nalezišti. Místní geologická skladba zahrnuje magmatické horniny, pegmatity, mramory, skarny, amfibolity i křemenné žíly. V regionu se vyskytují také ložiska spojená se zlatem, stříbrem a uranem a přírodní skla.
Právě konkrétní původ dává exponátům další rozměr. Mezi vystavenými ukázkami jsou korundy z Pokojovic, křemeny z Bochovic a Hostákova nebo zlato z Hor u Předína. Jména obcí a lokalit nejsou jen popiskem: připomínají, že za abstraktní geologickou pestrostí stojí skutečná místa, která lze hledat na mapě a poznávat i při cestách po regionu.
Vedle minerálů dostanou prostor také vltavíny. Ty patří k přírodním sklům, jejichž původ souvisí s dávným dopadem kosmického tělesa. Výstavu doplňuje kamenný meteorit spojovaný s pádem u Stonařova v roce 1808. Návštěvník tak může vedle místních nerostů poznat i příběh události, která propojuje geologii s konkrétní historickou událostí na Vysočině.
Sběratelství jako cesta k poznání
Výstava věnuje pozornost také lidem, kteří se sbíráním a studiem nerostů na Třebíčsku zabývali. Připomíná F. Dvorského, A. Hanische, J. Fialu a F. Peštála staršího. Jejich práce podle muzea nezůstala uzavřená v minulosti: navázaly na ni další generace a sběratelství má v regionu své pokračovatele dodnes.
To je jeden z důvodů, proč výstava nepůsobí jen jako přehlídka vzácných kamenů. Každý nález má svou cestu od lokality přes sběratele až do muzejní sbírky. Zájem o minerály přitom spojuje pozorné pozorování přírody s trpělivostí a znalostí místa. Výstavní celek tak může oslovit jak návštěvníky, kteří se v geologii vyznají, tak ty, kdo se chtějí nejprve podívat, co se skrývá pod povrchem známého kraje.
Muzeum plánuje na přelomu let 2026 a 2027 doplnit výstavu knižním katalogem. Věnovat se má historii sběru a mineralogického poznání Třebíčska, jeho geologii i významným lokalitám. Katalog tak může nabídnout další souvislosti k exponátům a být průvodcem pro ty, kteří chtějí téma prozkoumat podrobněji.
Výstava v barokním paláci
Dietrichsteinský palác stojí na Zelném trhu v centru Brna. Barokní budova je sama součástí zdejšího historického prostředí: v minulosti hostila například Friedricha Falckého v roce 1620 a Marii Terezii v roce 1748. Návštěva výstavy tak propojuje přírodovědné téma s jednou z výrazných brněnských památek.
Adresa muzea je Zelný trh 8. Před cestou je vhodné ověřit aktuální provozní informace, zejména pokud se návštěva plánuje v době změn v expozicích. Stálý Svět nerostů má být od 14. září do 30. listopadu 2026 uzavřen kvůli rekonstrukci; výstava o Třebíčsku je však umístěna v jeho předsálí a podle muzea zůstane přístupná během běžné otevírací doby.