Třebíz nepatří k místům, kde by skanzen vznikl prostým přenesením několika starých domů za plot. Národopisné muzeum Slánska tvoří soubor historických staveb, které zůstaly z velké části na původních místech kolem návsi. Právě do tohoto prostředí se v sobotu 29. srpna 2026 vrátí atmosféra venkovského jarmarku.
Staročeský jarmark se uskuteční od 9 do 16 hodin ve dvorech Cífkova a Šubrtova statku, tedy objektů s čísly popisnými 1 a 2. Akce má být tradičním zakončením letních prázdnin a nabídne spojení prohlídky muzea s řemesly, hudbou, občerstvením a programem pro rodiny s dětmi.
Jarmark mezi starými statky
Návštěvníci se mohou těšit na stánky s tradičními českými řemesly a rukodělnými výrobky. K dobové náladě přispěje historický kolotoč a loutkové divadlo, takže si na své přijdou i děti. Hudební část programu zajistí kapela Lidovka a pěvecký soubor Andante ze Šumperka, který vystoupí v tradičních krojích.
Podrobný časový rozpis ani přesný seznam řemeslníků a prodejců pořadatel zatím neuvedl. Program se proto může vyplatit ověřit krátce před návštěvou. Jisté však je, že jarmark nebude jen jednorázovou kulisou: návštěvníci budou mít otevřené všechny stálé expozice muzejního areálu.
Statek s gotickými stopami i černou kuchyní
Cífkův statek patří k nejvýznamnějším stavbám Třebíze. Jeho nejstarší jádro vzniklo už na konci 16. století a dodnes připomíná dobu, kdy byla vesnice založena především na hospodaření jednotlivých usedlostí. Dochovaly se pozdně gotické portály, kamenné ostění okénka špýcharu, pavláčky i černá kuchyně. Výrazným prvkem návsi je barokní štít s klenutou branou.
Ve statku jsou expozice věnované lidové architektuře na Slánsku a Kladensku a také vývoji zemědělství na Slánsku. Předměty v interiérech ukazují nejen podobu starých domů, ale i každodenní práci a život jejich obyvatel: nechybí nábytek, nádobí, textil ani domácí a hospodářské nářadí.
Sousední Šubrtův statek doplňuje obraz větší venkovské usedlosti. Obytné stavení pochází ze začátku 19. století, zatímco hospodářské budovy dnes slouží především jako technické zázemí, depozitář a konzervátorská dílna muzea.
Vesnický obchod a rodný dům spisovatele
K zajímavým zastavením při prohlídce patří také vesnický obchod v domě čp. 4. Jeho interiér pochází ze Stehelčevsi a připomíná, co všechno se dříve dalo pořídit v malém venkovském krámku. K vidění jsou například nádobí, nitě, knoflíky, petrolej, školní potřeby, cylindry nebo košťata.
Jiný typ příběhu nabízí rodný domek spisovatele Václava Beneše Třebízského. V domě čp. 19 je umístěn památník věnovaný jeho životu a dílu. Jeho vznik v roce 1904 podpořil spisovatel a kněz Jindřich Šimon Baar.
Historická náves jako součást návštěvy
Třebízské muzeum se neomezuje na několik interiérů. Samotná náves je cennou ukázkou vesnické zástavby a v roce 1995 byla vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Dochoval se zde návesní půdorys středověkého původu i soubor zděné lidové architektury ze 16. až 18. století.
Typické jsou kamenné stavby z opuky a pískovce, ale také hrázděná konstrukce a takzvaná česká lepenice, patrná zejména ve štítech hospodářských budov. Při procházce stojí za pozornost barokní kostelík svatého Martina z roku 1754, dřevěná zvonička zvaná zouvák, návesní rybníček nebo kaplička Nejsvětější Trojice z 18. století.
Staročeský jarmark tak může být příležitostí spojit kulturní program s pomalejší prohlídkou celé Třebíze. Do obce se návštěvníci dostanou na adresu Třebíz 2, parkování je možné v obci. Vstupenky na jarmark mají být podle pořadatele k dispozici na místě za 50 a 80 Kč; konkrétní kategorie nejsou blíže popsány. Protože jde o chráněné historické prostředí, je vhodné parkovat jen na obvyklých či vyhrazených místech. Část objektů je bezbariérově přístupná, u jednotlivých staveb je ale lepší ověřit možnosti předem u muzea.