Protestní akce Pussy Riot z února 2012 trvala v moskevském chrámu Krista Spasitele jen krátce. Její důsledky však byly dalekosáhlé: identifikované členky skupiny byly dlouho zadržovány a dvě z nich později odsouzeny ke dvěma letům vězení. Právě tento příběh se stal východiskem scénické kompozice Matko Boží, vyžeň Putina, kterou 12. října 2026 uvede pražský prostor Alfred ve dvoře.
Od chrámového protestu k politickému divadlu
Autorem libreta a režisérem je Jiří Adámek Austerlitz. Jeho projekt se nezaměřuje pouze na samotný incident, ale také na širší souvislosti. Zkoumá historii moskevského chrámu Krista Spasitele, proměnu Putinova ideologického jazyka a stále těsnější propojení ruské pravoslavné církve se státní mocí.
Výsledkem není klasické činoherní převyprávění událostí. Tři interpretky – Vendula Holičková, Bára Mišíková a Kateřina Císařová – pracují s hlasem jako s hlavním dramatickým nástrojem. Litanický zpěv se střídá se skandovanými hesly, ironickými komentáři, výkřiky i ztišenými pasážemi. Živou hudební složku vytvářejí Matěj Kroupa, Vladimír Slavíček a Tomáš Rejholec.
Tři hlasy, živá kapela a napětí mezi modlitbou a propagandou
Napětí představení vzniká mimo jiné z kontrastu mezi formami známými z náboženského prostředí a jazykem politického protestu. Liturgie, opakování a společný hlas mohou působit jako prostředky víry, ale také jako nástroje veřejné mobilizace. Scénická kompozice tento vztah nerozhoduje za diváka – nechává jej rozeznít v hudbě, rytmu a střídání různých hlasových poloh.
Alfred ve dvoře tak nabídne večer na pomezí divadla a hudebního vystoupení. Téma je pevně spojené s konkrétní ruskou událostí, zároveň ale otevírá obecnější otázky: Co se stane, když se náboženský prostor stane místem politického střetu? Jak se moc zapisuje do jazyka a jak může umělecký čin vzdorovat jeho opakování?
Projekt, který vznikal v několika podobách
Matko Boží, vyžeň Putina má za sebou delší vývoj. Původní skica vznikla na objednávku Brno Contemporary Orchestra. Později se proměnila v rozsáhlejší rozhlasovou kompozici pro Český rozhlas, která měla premiéru 18. února 2025 na stanici Vltava. Na její realizaci se podílel Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra, zvukový design vytvořil Ladislav Železný.
Rozhlasová verze získala v roce 2025 zvláštní uznání na festivalu Prix Europa a třetí místo na Prix Bohemia Radio. V dubnu 2026 pak obsadila první místo na UK International Radio Drama Festivalu v Canterbury. Scénická podoba měla premiéru 25. září 2025, zatímco komornější adaptace s trojčlennou kapelou vznikla v lednu 2026. Pro návštěvníky Alfreda ve dvoře jde tedy o živé uvedení projektu, který se postupně rozvíjel mezi koncertem, rozhlasem a divadlem.
Alfred ve dvoře jako místo pro současné umění
Pražský Alfred ve dvoře provozuje spolek Motus a dlouhodobě se zaměřuje na současné a experimentující živé umění. Prostor uvádí autorské projekty divadelníků, tanečníků, hudebníků, filmařů i vizuálních umělců. Komorní formát sálu je pro hlasovou a hudební kompozici tohoto typu příznačný: diváci nesledují velkou inscenaci s množstvím dekorací, ale soustředěný výkon několika interpretů a kapely.
Představení se koná v pondělí 12. října 2026 od 20:00 na adrese Františka Křížka 36 v pražských Holešovicích. Oficiální program uvádí délku 70 minut. Starší záznamy mohou uvádět jiný údaj, proto je vhodné před návštěvou ověřit aktuální informace u pořadatele. Kapacita velkého sálu se podle údajů Alfreda ve dvoře pohybuje přibližně mezi 85 a 100 místy, a počet vstupenek tak může být omezený.