Nejstarší z trojice mimořádných předmětů má podobu bible z roku 1540. Vedle ní muzeum uchovává rukopis Paměti Vřesovic od Josefa Opletala a torzo smírčího kříže s letopočtem 1599. Právě tyto exponáty patří podle obecních a regionálních materiálů k nejcennějším částem Muzea života na vesnici ve Vřesovicích.
Malé muzeum, velké dějiny obce
Expozice se zaměřuje především na historii Vřesovic a každodenní život jejich obyvatel. Shromažďuje písemné i obrazové dokumenty, drobné předměty a připomínky místních osobností. Nejde tedy jen o přehlídku starožitností, ale o pokus zachytit, jak se obec v průběhu času proměňovala a kdo se na jejím životě podílel.
Počátky pamětní síně sahají do roku 1965. Vznikla zásluhou místního občana Oldřicha Kavana a původně byla umístěna v bývalé zámecké kapli. Soustředila zejména písemnosti, fotografie a menší věcné památky, které se dochovaly přímo v obci. Na doplňování sbírek se v letech 1998 až 2010 podílel také kronikář Jan Přidal. Vedle předmětů z běžného života vyhledával dokumenty o zdejších řemeslech, povoláních, událostech a významných osobnostech.
Rukopis učitele jako svědectví o Vřesovicích
Významnou součástí sbírek je rukopis Paměti Vřesovic, jehož autorem byl Josef Opletal. Ve Vřesovicích působil jako řídící učitel v letech 1922 až 1925. Ve svém díle zachytil dějiny obce od nejstarších dob až do první třetiny 20. století.
Takový rukopis má pro obec mimořádnou hodnotu. Přináší totiž pohled člověka, který znal místní prostředí, jeho obyvatele i tradice, a zároveň dokázal události uspořádat do širšího historického vyprávění. Obec proto jeho práci hodnotí jako důležitý dokumentární pramen nejen pro samotné Vřesovice, ale také pro okolní region.
Smírčí kříž připomíná událost z roku 1599
Neobvyklým exponátem je torzo smírčího kříže z roku 1599. Dochovala se jen část kamenného objektu s fragmentem nápisu. Podle regionálního historického výkladu připomíná zavraždění kuchaře Záblatského, který měl sloužit v klášteře Hradisko u Olomouce. K tragické události mělo dojít v noci na 26. prosince 1599.
Kříž byl podle dostupného popisu původně zazděn ve zdi farské zahrady. Jeho příběh ukazuje, jak mohou i zdánlivě nenápadné kamenné památky otevírat pohled do dávné minulosti. Zároveň je dobré vnímat rozdíl mezi tím, co lze přímo vyčíst z dochovaného nápisu, a pozdějším výkladem události, který se k němu váže.
Vřesovice stojí za návštěvu i mimo muzeum
Muzeum lze spojit s procházkou po dalších památkách obce. Vřesovice mají podle obecních údajů jedenáct nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Patří mezi ně kostel, zámek, kaple svatého Kříže, bývalá fara i několik soch a dalších sakrálních objektů.
Pamětní síň se v minulosti zapojovala také do tematických výstav. V listopadu 2019 například nabídla výstavu dobového tisku věnovanou událostem 17. listopadu 1989. Podobné příležitosti připomínají, že muzeum nemusí být pouze stálou expozicí, ale také místem pro setkávání a připomínání novějších dějin.
Návštěvu je lepší předem ověřit
Regionální katalog uvádí adresu muzea Vřesovice 40, 798 09 Vřesovice a telefonní kontakt 582 368 123. Pravidelná aktuální otevírací doba však není z dostupných údajů jistá. Pamětní síň bývá podle obecních informací zpřístupňována při významných obecních příležitostech nebo po předchozím ohlášení na obecním úřadě.
Před cestou je proto vhodné přístupnost ověřit telefonicky. Pozornost si zaslouží také správné určení místa: tyto Vřesovice leží v okrese Prostějov v Olomouckém kraji, nikoli v Jihomoravském kraji. Nejde tedy o stejnojmennou obec na Hodonínsku, která je spojována s jiným památníkem.