Jen málokterý český hrad působí tak nezaměnitelně jako Trosky. Na vrcholu dosahujícím přibližně 488 metrů nad mořem se tyčí dvě věže, Baba a Panna, oddělené hlubokým skalním prostorem. Nejde přitom o běžné skalní podloží. Hrad stojí na dvou odolných pozůstatcích třetihorní sopečné činnosti, takzvaných čedičových či bazanitových sopouších. Měkčí okolní horniny časem zvětraly a zůstaly po nich výrazné skalní pilíře.
Pevnost, která využila sílu sopečné krajiny
Stavitelé dokázali neobvyklý terén využít dokonale. Na konci 14. století, zpravidla kolem let 1380 až 1390, založil hrad Čeněk z Vartemberka. Mezi dvěma skalními věžemi vzniklo opevněné sídlo s palácem, branami a obrannými prvky. Mohutnější a nižší věž dostala jméno Baba, štíhlejší a vyšší Panna. Baba měří přibližně 47 metrů, Panna kolem 57 metrů.
Výšinná poloha nebyla jen působivá na pohled, ale měla také strategický význam. Během husitských válek patřily Trosky k významným oporám katolické strany. V letech 1424 a 1428 hrad obléhala mimo jiné Žižkova vojska, avšak bez okamžitého dobytí. Roku 1455 přešel od Bergů k Janu Zajíci z Házmburka a v roce 1469 jej nakonec získalo vojsko Jiřího z Poděbrad.
Od mocného hradu k romantické zřícenině
Další staletí přinesla střídání majitelů i válečné otřesy. Za třicetileté války se Trosek zmocnili Švédové i císařská vojska a hrad postupně chátral. Od konce 16. století a zejména v 17. století ztrácel obytný i správní význam. Vrchnost dávala přednost pohodlnějším sídlům, především nedaleké Hrubé Skále.
Z někdejší pevnosti se tak stal výrazný symbol krajiny, který si romantici oblíbili dávno před rozmachem dnešní turistiky. Od roku 1925 jsou Trosky ve vlastnictví státu. Dnes návštěvník prochází areálem individuálně a zpřístupněná místa si může projít vlastním tempem.
Co se skrývá pod Troskami?
Největší tajemství hradu se podle lidových vyprávění nemá nacházet v jeho věžích, ale hluboko pod nimi. K Troseckému podzemí se vážou zprávy o jeskyních, skalních puklinách a chodbičkách. Přibližně půl kilometru východně od hradu se nachází prostor, kde se vchod do jeskyně zužuje do několika menších průchodů. Tradice mluví také o větší jeskyni a malém jezírku.
Je však důležité rozlišovat mezi tím, co skutečně popisují přírodní dutiny a archeologické poznatky, a představou rozsáhlého hradního labyrintu. Dostupné informace nepotvrzují souvislý systém tajných chodeb vedoucích pod celým hradem. Podzemí Trosek je proto zajímavé právě na pomezí geologie, archeologie a folkloru, nikoli jako potvrzená atrakce s nalezeným pokladem.
Jedna z nejznámějších pověstí vypráví o mlynáři Jakubovi. V tajemné noci před svátkem svatého Jana Křtitele měl v podzemí spatřit Trosky v jejich někdejší slávě a odnést si odtud zlatý plíšek. Příběh patří k lidové tradici a žádný poklad pod hradem doložen není.
Baba a Panna nad Českým rájem
Také názvy věží doprovází legenda. Podle ní v nich kdysi žily dvě příbuzné ženy, které se kvůli odlišnému náboženskému přesvědčení neustále přely. Jejich hádky, křik a pláč měly dát vzniknout jménům Baba a Panna. Historie názvů je méně důležitá než skutečnost, že se díky nim silueta Trosek zapsala do paměti generací.
Věž Baba dnes slouží jako vyhlídka. Za dobré viditelnosti se z ní otevírá panorama Českého ráje, Jizerských a Lužických hor, Krkonoš i dalších částí severních Čech. Právě spojení rozhledu, sopečného původu místa a středověké architektury dělá z Trosek jednu z nejpůsobivějších zastávek v regionu.
Výlet, který nekončí u hradní brány
Nejbližší parkoviště leží pod hradem a k bráně od něj vede zhruba půlkilometrová cesta do kopce. Pěší trasy lze zvolit také z Borku pod Troskami nebo z Ktové, obě měří přibližně 3,5 kilometru. Trosky se dají spojit s výpravou do Podtroseckých údolí, k místním rybníkům, do Boreckých skal, na Hrubou Skálu nebo k hradu Kost.
Návštěvní sezona se v jednotlivých letech může lišit; před cestou je proto dobré ověřit aktuální režim na oficiálních stránkách hradu. Areál není určen pro vjezd jízdních kol a psi sem mohou pouze na vodítku, přičemž na některé vyhlídky a schodiště nemají přístup.