V Nymburce se voda z Labe kdysi vydávala na cestu k městským kašnám přes renesanční věž. Stavba známá jako Turecká věž proto není jen zajímavým orientačním bodem u řeky, ale také připomínkou důmyslného městského zásobování. Vodárna čerpala vodu přímo z Labe a po staletí plnila praktickou úlohu v životě města.
Vodárna u řeky
Věž stojí v ulici Na Přístavě, v blízkosti Labe i historického jádra Nymburka. Její umístění nebylo náhodné: právě řeka byla zdrojem vody, kterou zařízení zvedalo a vedlo dál do města. Vodárenská věž tak spojovala přírodní zdroj s městskou sítí a kašnami, které obyvatelům poskytovaly vodu.
Odborný časopis VTEI uvádí, že vodárna fungovala ještě na počátku první světové války. Tehdy měla zásobovat jednu kašnu na náměstí. Provoz tedy ustupoval modernějším způsobům zásobování postupně; nejpozději za války však věž svou původní funkci přestala plnit. Přesný počet kašen, které obsluhovala v různých obdobích, není v dostupných údajích jednotný.
Renesanční stavba s nejasnou datací
Památkový katalog Národního památkového ústavu popisuje věž jako renesanční vodárenskou stavbu z roku 1599. Podle tohoto záznamu má nepravidelný sedmistranný půdorys, čtyři výšková podlaží a nad římsou polygonální věžičku. Vznikla přibližně v místě někdejší středověké bašty, takže její příběh navazuje také na starší opevnění Nymburka.
Jiné popisy uvádějí rok 1597, desetiboký půdorys a tři patra. Rozdíly se týkají tedy nejen letopočtu, ale i toho, jak stavbu počítat a popsat. Bez dalšího ověření je proto nejpřesnější držet se záznamu památkového katalogu a zároveň připomenout, že se údaje v pramenech rozcházejí. Jméno Turecká věž je známé, jeho původ však dostupné podklady spolehlivě nevysvětlují.
Detaily, které potřebovaly opravu
Věž je nemovitou kulturní památkou; památková ochrana platí od 3. května 1958. K jejímu vzhledu patří také střešní krytina a zakončení věžičky. Restaurátorské práce, které probíhaly od července do října 2010, se zaměřily mimo jiné na kamennou lucernu, měděnou korouhev ve tvaru komety a opravu prejzové střechy.
Právě takové prvky připomínají, že technická památka není jen zařízení, které kdysi sloužilo svému účelu. Její stavební podoba je zároveň svědectvím o řemeslné práci i o tom, jak město spojovalo užitečnost s reprezentativním vzhledem. Turecká věž měla konkrétní úkol, ale její silueta zůstala součástí nymburského prostředí i poté, co voda přestala proudit k městským kašnám.
Co při návštěvě čekat
Tureckou věž najdete v ulici Na Přístavě, nedaleko Labe a historického centra Nymburka. Prohlédnout si ji lze zvenčí jako součást procházky podél řeky a městskými ulicemi. Aktuální otevírací dobu ani možnost vstupu do interiéru dostupné informace nepotvrzují, proto je vhodné předem ověřit, zda je přístupná také zevnitř.
Při pohledu na stavbu stojí za to představit si její někdejší roli: voda přicházela z řeky, věž ji pomáhala dostat výš a odtud pokračovala ke kašnám. V Nymburce se tak na jednom místě potkává renesanční architektura, někdejší městské opevnění i technické řešení, které obyvatelům usnadňovalo každodenní život.